Ernest Starling

Ernest Henry Starling (17. dubna 1866, Londýn2. května 1927, Kingston Harbour, Jamajka) byl britský fyziolog.

Ernest Starling
Narození17. dubna 1866
Londýn
Úmrtí2. května 1927 (ve věku 61 let)
Kingston
Alma materLondýnská univerzita
Povolánífyziolog a lékař
ZaměstnavatelUniverzitní kolej v Londýně
OceněníCroonian Lecture (1904)
Baly Medal (1907)
Královská medaile (1913)
Harveian Oration (1923)
člen Královské společnosti
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
vnuk, spisovatel Boris Starling (1969)
vnučka, spisovatelka Belinda Starling (1972-2006)[1]

Vystudoval v Londýně, pracoval také řadu let v Německu a Francii. Jeho nejvýznamnějším spolupracovníkem byl sir William Maddock Bayliss.[2] Zabýval se výměnou tekutiny mezi cévou a tkání a v této souvislosti formuloval (1896) Starlingovu hypotézu o rovnováze. Spolu s Baylissem objevili střevní peristaltiku. V roce 1902 izoloval a pojmenoval sekretin.[3] V roce 1905 opět spolu s Baylissem definoval hormon jako působek vytvářený v endokrinních žlázách, přenášený krví do vzdálených oblastí těla, kde i v malé koncentraci je schopen ovlivnit funkci daného orgánu či tkáně. Věnoval se také studiu řízení srdeční činnosti, formuloval Frankův-Starlingův srdeční zákon (1915, upraveno 1919). Studoval funkci ledvin. Významnou odbornou literární prací byly Principles of Human Physiology.

Reference

  1. Ernest Henry Starling [online]. Encyclopedia Britannica Online [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
  2. Ernest Henry Starling [online]. Whonamedit.com [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.
  3. Scientist Ernest Henry Starling [online]. Answers.com [cit. 2008-09-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.