Ernest Claes
Andreas Ernestus Josephus Claes (24. října 1885, Zichem – 2. září 1968, Elsene) byl belgický, vlámský spisovatel. Některé své práce publikoval pod pseudonymem G. van Hasselt. Psal v nizozemštině, příležitostně též v němčině. Prosadil se autobiografickým románem De Witte (1920), který byl i dvakrát zfilmován – roku 1934 belgickým režisérem Janem Vanderheydenem[1] a roku 1980 Robbem De Hertem.[2] Politicky byl vlámským nacionalistou, podporoval Vlaams Nationaal Verbond, která byla po druhé světové válce obviňována z kolaborace s nacisty. Claes kvůli tomu strávil tři měsíce ve vězení. V anketě Belgičan Belgičanů, hledající největší osobnost belgických dějin, nicméně obsadil 7. místo.
| Ernest Claes | |
|---|---|
.jpg.webp) | |
| Rodné jméno | Andreas Ernestus Josephus Claes |
| Narození | 24. října 1885 nebo 2. října 1885 Scherpenheuvel-Zichem |
| Úmrtí | 2. září 1968 (ve věku 82 let) nebo 2. října 1968 Ixelles |
| Povolání | spisovatel, politik a autor |
| Choť | Stephanie Vetter (1912–1968) Stephanie Vetter (od 1912) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrob Ernesta Claese a jeho manželky
Bibliografie
- Uit mijn dorpken (1906)
- Het proza van Potgieter (1912)
- Uit mijn soldatentijd (1917)
- Bei uns in Deutschland (1919)
- Namen 1914 (1919)
- Oorlogsnovellen (1919)
- De Witte (1920)
- Sichemsche novellen (1921)
- De vulgaire geschiedenis van Charelke Dop (1923)
- De Fanfare De Sint-Jansvrienden (1924)
- Kiki (1925)
- Het leven van Herman Coene (1925–1930)
- Wannes Raps (1926)
- De heiligen van Sichem (1931)
- De geschiedenis van Black (1932)
- Kobeke (1933)
- Pastoor Campens zaliger (1935)
- Van den os en den ezel (1937)
- De moeder en de drie soldaten (1939)
- Clementine (1940)
- Jeugd (1940)
- De oude klok (1947)
- Jeroom en Benzamien (1947)
- Daar is een mens verdronken (1950)
- Studentenkosthuis `bij Fien Janssens' (1950)
- Floere, het Fluwijn (1951)
- Het leven en de dood van Victalis van Gille (1951)
- Cel 269 (1952)
- Voor de open poort (1952)
- De nieuwe ambtenaar (1953)
- Het was lente (1953)
- De oude moeder (1955)
- Leuven O dagen, schone dagen (1958)
- De mannen van toen (1959)
- Ik en de Witte (1960)
Literatura
- André Demedts, Ernest Claes. Brussel: Manteau, 1961.
- A. van Hageland, Ernest Claes en wij. Leuven, 1959.
- A. van Hageland, Ernest Claes en ons volksleven. Vlaams Boekenfonds, 1987.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest Claes na Wikimedia Commons
- Informace o Muzeu Ernesta Claese na stránkách jeho rodného Zichemu
- Bibliografie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.