Erik Ivar Fredholm
Erik Ivar Fredholm (7. dubna 1866 Stockholm, Švédsko – 17. srpna 1927 Mörby, Švédsko) byl švédský matematik. Je známý především jako zakladatel moderní teorie integrálních rovnic. Článek, který v roce 1903 publikoval v časopise Acta Mathematica, je považován za jeden z milníků při vzniku teorie operátorů. Je po něm pojmenován kráter Fredholm na přivrácené straně Měsíce[1][2], jakož i velké množství matematických vět a konceptů.
| Erik Ivar Fredholm | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. dubna 1866 Stockholm,  Švédsko |
| Úmrtí | 17. srpna 1927 (ve věku 61 let) Mörby, Švédsko |
| Místo pohřbení | Djursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′29″ s. š., 18°4′36″ v. d.) |
| Alma mater | Královský technologický institut (1885–1886) Uppsalská univerzita (1886–1898) Stockholmská univerzita (1888–1898) |
| Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Stockholmská univerzita (1898–1927) |
| Ocenění | Ponceletova cena (1908) Björkén Prize (1910) |
| Rodiče | Ludvig Fredholm |
| Příbuzní | John Fredholm (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Ivar Fredholm na slovenské Wikipedii.
- Antonín Rükl: Atlas Měsíce, druhé české vydání, Aventinum (Praha 2012), kapitola Cleomedes, str. 78, č. mapového listu 26, ISBN 978-80-7151-269-1
- Crater Fredholm on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
Externí odkazy
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Lidé | Matematika | Švédsko
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.