Erichthonios

Erichthonios (latinsky Erichthonius, řecky Ἐριχθόνιος, někdy psáno Erichthonios) je v řecké mytologii jméno nejméně dvou postav – Erichthonia z Athén a Erichthonioa z Dardanie.

Erichthonios
Narození Erichtonia: Athéna dostává dítě z rukou matky Země, Attika, 470–460 př. n. l.
ChoťPraxithea
DětiPandíón
RodičeHéfaistos a Gaia
PříbuzníErechtheus[1][2], Filoméla[1][2], Prokné[1][2] a Boutes[2] (vnoučata)
Funkceathénský král
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erichthonios z Athén

Byl syn boha ohně a kovářství Héfaista, stal se druhým athénským králem. Bývá také nazýván Erechtheus a toto jméno také nese jeho syn a nástupník na athénském královském trůnu.

Kolem původu Erichthonia je mnoho dohadů a nesrovnalostí, asi nejrozšířenější verze je tato: když si bohyně Athéna nechala u Héfaista dělat vlastní zbroj, kovář bohů nechtěl za práci peníze, ale její přízeň. Pokusil se ji znásilnit, ale Athéna se mu vytrhla, jeho sémě dopadlo na zem a oplodnilo matku Zemi. Nikdo si očekávané dítě nechtěl vzít na starost a odpovídat za jeho výchovu.

Athéna se ho však nakonec ujala a chlapec byl pojmenován Erichthonios. Dítě ukryla do posvátného košíku, ten svěřila Aglauře, nejstarší dceři athénského krále Kekropa, a nařídila jí, aby dítě přísně střežila. Kekrops byl synem matky země a narodil se jako napůl člověk, napůl had a stejně tak vypadal Erichthonios, takže se předpokládalo, že Kekrops je jeho otcem. Když Aglauros a její sestry Hersé a Pandrosos už nedokázaly zkrotit svou zvědavost a košík otevřely, uviděly dítě s hadím ocasem místo nohou a vedle něj leží obrovský had, v panické hrůze se vrhly z athénské Akropole do propasti.

Když Erichthonios dospěl, stal se později zakladatelem Athén a jejich králem. Do mýtů se zapsal prý zejména třemi činy:

  • první zapřáhl do vozu koně
  • první zoral pluhem zemi
  • první zavedl slavnost panathénají na počest bohyně Athény

Po smrti byl prý přenesen na nebe, bohové ho proměnili v souhvězdí Vozataje čili Boóta.

Erichthonios z Dardanie

Byl syn dardanského krále Dardana a vnukem samotného nejvyššího boha Dia. Jeho manželkou byla Astyocha, která mu dala syna Tróa, jehož syn Ílos byl zakladatelem Tróje.

Píše se o něm, že byl velmi bohatý, mimo jiné vlastnil na tři tisíce klisen. Prý sám Boreás v podobě černého hřebce jich dvanáct oplodnil a narození hřebci prý dokázali běžet po lánu zralého obilí jako po hřebenech vln, aniž by se jediný klas ohnul.

Reference

  1. Timothy Gantz: Mythes de la Grèce archaïque. Paříž. 2004. ISBN 978-2-7011-3067-5.
  2. Pandion I. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIIa.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.