Erich Schutt

Narodil se v roce 1931 ve Wětošowě (Vetschau) v Dolní Lužici.[1] Německá rodina jeho otce pocházela z Kladska, jeho děd přišel do Lužice za prací v rozvíjejícím se průmyslu. Matka byla Lužická Srbka z blízké vesnice.[2]

Fotografoval již během školních let, a to fotoaparátem Agfa Box. Ten si koupil na počátku roku 1945 ve svých 14 letech, nicméně jej musel za nedlouho odevzdat ruské komandatuře, protože v té době bylo zakázáno soukromé vlastnictví fotografických přístrojů v sovětské okupační zóně.[3]

Během učení na odborného drogistu od roku 1947 ve fotografickém oddělení Spreewald-Drogerie Petzold se naučil mimo jiné vyvolávat filmy a obsluhovat temnou komoru, od roku 1952 pracoval u Foto-Brausewetter v Berlínské ulici v Chotěbuzi (Cottbus), ve velké fotolaboratoři s 10 laboranty, kde zaučoval vyvolávání, kopírování a zvětšování.[4]

Jeho kariéra fotožurnalisty začala v roce 1952, kdy pracoval jako fotografický korespondent pro „Brandenburger Neuesten Nachrichten“. V roce 1953, po přechodu do redakce novin Lausitzer Rundschau do Chotěbuze, byl ustanoven prvním novinářským fotografem novin, později si dodělal odborné žurnalistické vzdělání.[4] Po roce 1994, kdy odešel do důchodu, sice méně, ale stále fotografuje.[1]

Těžištěm jeho zájmu byl a je život obyčejných lidí, jak dělníků v lužickém hornictví a v elektrárnách, tak venkovských zemědělců v Dolnolužických Blatech (Spreewaldu), všední i kulturní život Lužických Srbů.[1][2] Jeho rozsáhlý fotografický archiv se nachází v jeho soukromém vlastnictví[1], hodně obrázků je také v německém spolkovém archivu (Bundesarchiv). Ten v roce 2008 zpřístupnil okolo 100 000 fotografií a jiných obrazových materiálů pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons.

Kromě vydávání knih se Schutt účastní svých výstav, například v roce 2012 bylo více než 80 jeho fotografií k vidění Lužickosrbském muzeu v Chotěbuzi.