Environmentální archeologie

Environmentální archeologie je podobor archeologie, který se zabývá vztahem člověka a prostředí v němž žil. Rekonstruuje vliv prostředí na společnost v minulosti a mapuje výsledek. Do výzkumu archeologie zahrnuje přírodní element a jeho vliv. Často zahrnuje studium pozůstatků rostlin a zvířat ke zjištění, které rostlinné a zvířecí druhy byly ve studované období a oblasti přítomny a jak s nimi soudobá společnost nakládala. Tato zjištění porovnává se současným stavem.[1]

Historie

Zájem o životní podmínky minulých kultur je znám již od 18. století, jako samostatná disciplína se však environmentální archeologie etablovala až ve druhé polovině 20. století za výrazného přispění amerického archeologa s německými kořeny Karla W. Butzera.[2]

Dělení

Environmentální archeologie je založena na poznatcích těchto oborů[3]:

  • archeobotanika (studium zbytků rostlin): Umožňuje lépe porozumět např. stravovacím návykům tehdejších lidí, rostlinné produkci, používání nástrojů atd.
  • zooarcheologie (studium pozůstatků živých organismů): Rozkrývá vztahy mezi faunou a člověkem z hlediska náboženského, ekonomického atd.
  • geoarcheologie (studium geologických procesů a jeho vlivu na fungování historických kultur): Zkoumá historické změny klimatu, regionální naleziště surovin, půdní typy a jejich vliv na fungování lidských společenství.

Reference
  1. What is Environmental Archaeology?. Florida Museum. 2017-04-05. Dostupné online [cit. 2018-11-13]. (anglicky)
  2. Environmentální archeologie – Enviwiki. www.enviwiki.cz [online]. [cit. 2018-11-13]. Dostupné online. (česky)
  3. What is Environmental Archaeology?. Florida Museum. 2017-04-05. Dostupné online [cit. 2018-11-13]. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.