Kobylky

Kobylky (Ensifera) jsou podřád nebo řád hmyzu. Pokud je chápán jako podřád, řadí se mezi rovnokřídlé (Orthoptera). Do řádu kobylek řadíme i cvrčky a krtonožky.

Kobylky
Kobylka zelená (Tettigonia viridissima)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádrovnokřídlí (Orthoptera)
Podřádkobylky (Ensifera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V užším smyslu se pod kobylkami rozumí nadčeleď Tettigonioidea Krauss, 1902.

Popis

Jejich křídla jsou přeměněna v kožovité krytky. Jejich ústní ústrojí je kousací, zadní nohy skákavé. Vyvíjí se proměnou nedokonalou. Mají dlouhá nitkovitá tykadla. Samci cvrkají pomocí přední části krytek. Samci Platycleis affinis, jednoho z druhů tohoto podřádu, mají v poměru ke zbytku těla největší varlata na světě.[1] Samičky mají šavlovité kladélko. V holeni prvního páru noh je sluchové ústrojí. Všechny druhy jsou masožravé. Měří 1,5–7,5 cm. Většina druhů napodobuje listy nebo kůru. Samice mají dlouhé kladélko, vajíčka kladou do rostlin nebo do půdy.

Systém

Moderní systematika člení recentní kobylky do následujících nadčeledí:[2][3]

  • nadčeleď Grylloidea Laicharting, 1781 – cvrčci
  • nadčeleď Gryllotalpoidea Leach, 1815 – krtonožky
  • nadčeleď Hagloidea Handlirsch, 1906
  • nadčeleď Rhaphidophoroidea Walker, 1869 – koníci
  • nadčeleď Schizodactyloidea Blanchard, 1845
  • nadčeleď Stenopelmatoidea Burmeister, 1838
  • nadčeleď Tettigonioidea Krauss, 1902 – kobylky (v užším smyslu)

Fylogenetická analýza z r. 2017 potvrdila přirozenost všech těchto nadčeledí, jakož i sesterské postavení cvrčků a krtonožek, tvořících dohromady přirozený klad, v systému často uváděný jako infrařád Gryllidea.[2]

Kobylky v užším smyslu (Tettigonioidea) tvoří dva přirozené klady, uváděné v moderním systému jako čeledi Tettigoniidae a Phaneropteridae (sensu Heller et al., 2014).[2]

Nejznámější druhy

Fosilní nálezy

V roce 2012 byl popsán druh pravěké kobylky Archaboilus musicus, pocházející ze střední jury Číny. Po 165 milionech let dokázali vědci rozluštit zvuk, který samečci této dávné kobylky vydávali[4].

Reference

  1. Varlata luční kobylky Platycleis affinis tvoří 13,8 procenta těla, zjistili vědci. ekolist.cz [online]. 2010-11-12 [cit. 2012-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
  2. Zhijun Zhou; Ling Zhao; Nian Liu; Huifang Guo; Bei Guan; Juanxia Di; Fuming Shi. Towards a higher-level Ensifera phylogeny inferred from mitogenome sequences. S. 22–33. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Elsevier B.V., 8. únor 2017 [cit. 2017-02-20]. Svazek 108, s. 22–33. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2017.01.014. PMID 28188878. (anglicky)
  3. České názvy dle databáze Biolib.cz
  4. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6122

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.