Ensete habešské

Ensete habešské (Ensete ventricosum) je bylina z čeledi banánovníkovitých, rostoucí v tropických deštných lesích východní Afriky do nadmořské výšky okolo tří tisíc metrů. Může dosahovat výšky šest až osm metrů. Listy jsou dlouhé až pět metrů a široké jeden metr. Květenstvím je lata, zbarvená tmavě červeně. Plody jsou drobné, tuhé a nejedlé. Ensete se pěstuje jako okrasná rostlina, v mírném pásmu vyžaduje ochranu před mrazem. Guragové v jihozápadní Etiopii využívají ensete jako zdroj potravy, což popsali již cestovatelé Jerónimo Lobo a James Bruce (odhaduje se, že ensete se pěstovalo jako kulturní rostlina již před deseti tisíci lety). Pochoutkou jsou vařené mladé výhonky a z dužiny pseudostemu, která obsahuje množství škrobu, se připravuje pečivo zvané kocho.[2] Listy se používají jako obalový materiál, střešní krytina nebo krmivo pro dobytek, z řapíků se získává vlákno používané ke tkaní rohoží, rostlina je rovněž využívána v domorodé medicíně. Ensete se vyznačuje vysokými výnosy a relativně snadným pěstováním – podle odhadů k uživení rodiny stačí čtyřicet až šedesát rostlin – bývá však napadáno bakterií Xanthomonas campestris.

Ensete habešské
Ensete habešské (Ensete ventricosum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	zázvorníkotvaré (Zingiberales)
Čeleď	banánovníkovité (Musaceae)
Rod	ensete (Ensete)
Binomické jméno
Ensete ventricosum Ernest Entwistle Cheesman, 1948
Některá data mohou pocházet z datové položky.