Emodži

Emodži vytvořil Japonec Šigetaka Kurita, který v roce 1999 navrhl 176 grafických symbolů o rozměrech 12 × 12 pixelů pro použití v mobilní službě i-mode, japonské alternativě pro WAP. Tři hlavní japonští operátoři, NTT DoCoMo, au a SoftBank Mobile (dříve Vodafone), měly každý své vlastní definované varianty emodži. Některé emodži tak byly velmi specifické japonské kultuře, např. klanící se (omlouvající se) podnikatel, tvář nosící masku, bílý květ, používaný k označení „vynikajícího domácího úkolu“, nebo skupina emodži představujících populární jídlo: nudle ramen, Dango, Onigiri, japonské kari a suši.

V Japonsku se emodži staly populárními a postupně se rozšířily nejprve do mobilních telefonů a následně i do další výpočetní techniky a počítačů po celém světě. Postupně tak nahradily své předchůdce emotikony. Objevily se ve znakové sadě Windows a v roce 2010 byly standardizovány všeobecně uznávaným standardem Unicode. Ten je od té doby každoročně rozšířen o množství nových emodži znaků.[1]