Emil Loteanu

Emil Loteanu (6. listopad 1936, Clocusna - 18. duben 2003, Moskva) byl moldavský filmový režisér a básník, režisér slavného filmu Cikáni jdou do nebe z roku 1975.

Emil Loteanu
Narození6. listopadu 1936
Clocușna
Úmrtí18. dubna 2003 (ve věku 66 let)
Moskva
Místo pohřbeníVagaňkovský hřbitov
NárodnostRumuni a Romanian diaspora
Alma materGerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Povolánífilmový režisér, scenárista, básník a režisér
ZaměstnavateléVyšší kurzy pro scenáristy a režiséry
OceněníŘád republiky (2000)
zasloužilý umělec RSFSR
národní umělec RSFSR
Medaile Mihaie Eminescua
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1953-1955 studoval herectví a jako herec i působil, v období 1952 až 1954 hrál v Puškinově divadle. Nakonec dal ale přednost filmové režii, kterou vystudoval na Gerasimovově univerzitě filmového umění v Moskvě. Absolvoval roku 1962.

Do roku 1973 pak pracoval v Moldova-filmu. Zde natočil například snímky Rudé stráně (Krasnyje poljany, 1966) a Šumaři (Lăutarii, 1971). Šumaři získali cenu na festivalu v San Sebastinu.

Největšího úspěchu však dosáhl, když přešel do Mosfilmu. Jeho prvním a nejslavnějším dílem, které zde vytvořil, byl muzikál Cikáni jdou do nebe (Tabor uchodit v něbo, 1975). Film, který se inspiroval povídkou Maxima Gorkého Makar Čudra, získal i mezinárodní ohlas, mj. díky Loteanově práci s barvami a samozřejmě se slavnou hudbou Jevgenie Dogy, který napsal hudbu již k Šumařům. Tématem filmu byl romský folklór a jemu se věnoval i v dalším filmu Drama na lovu (Moj laskovyj i něžnyj zvěr, 1978), když i tentokrát vsadil na klasickou předlohu, na prózu Antona Pavloviče Čechova. Posledním známým snímkem, natočeným v Mosfilmu, byl životopis baletky Anny Pavlovové z roku 1983.

Poté se vrátil do Moldova-filmu a také točil pro moldavskou televizi.[1]

Vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.
  2. lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.