Elongace

Elongace je astronomický termín pro úhel mezi Sluncem a planetou, jak je viděn ze Země.

Pokud planeta vychází a zapadá později než Slunce, jde o východní elongaci, vychází-li a zapadá dříve než Slunce, mluvíme o západní elongaci.

Elongace 0° se nazývá konjunkce, elongace 180° opozice a elongace 90° kvadratura.[1]

O největší (východní nebo západní) elongaci má význam mluvit jen u vnitřních planet, u vnějších planet je to vždy opozice. Vidíme-li vnitřní planetu těsně po soumraku a ve fázi, kdy je Sluncem z poloviny osvětlená, je poblíž své největší východní elongace. Je-li vnitřní planeta viditelná a z poloviny osvětlená před východem slunce, je poblíž své největší západní elongace.

Maximální elongace vnitřních planet [2][1]
Planeta max. e. v periheliu max. e. v afeliu
Merkur 16° 27° 56'
Venuše 45° 54' 46° 44'

Značný rozdíl maximálních elongací Merkuru je způsoben poměrně velkou výstředností jeho dráhy.[1]

Reference
  1. doc. dr. Josip Kleczek, DrSc. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 104 a 269.
  2. http://www.astrokrouzek.info/download/aspekty.pdf

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.