Elizabeth Garrettová Andersonová

Dr. Elizabeth Garrettová Andersonová, MD (9. červen 1836 Whiechapel — 17. prosinec 1917 Aldeburgh) byla anglická lékařka a feministka, první žena, která získala lékařské vzdělání ve Velké Británii a první žena, která byla zvolena na post starosty. Její sestra Milicent vedla konstituční křídlo britských sufražistek. Její dcera Louisa Garrettová Andersonová se také stala lékařkou.

Elizabeth Garrettová Andersonová
Narození9. června 1836
Whitechapel
Úmrtí17. prosince 1917 (ve věku 81 let)
Alde House
BydlištěAlde House
Alma materMiddlesex Hospital (1860–1861)
Lékařská fakulta v Paříži
Povolánípolitička, lékařka a sufražetka
ZaměstnavateléLondon School of Medicine for Women
Elizabeth Garrett Anderson and Obstetric Hospital
DětiLouisa Garrett Andersonová
RodičeNewson Garrett a Louisa Dunnell
PříbuzníMillicent Fawcett[1], Agnes Garrett a Samuel Garrett[1] (sourozenci)
Funkcemayor of Aldeburgh (1908–1911)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v londýnské čtvrti Whiechapel jako druhorozená z jedenácti dětí v rodině Newsona Garretta (1812–1893) a jeho ženy Louisy (asi 1813–1903) rozené Dunnet.[2] Její sestrou byla známá feministka a sufražetka Millicent Garrett Fawcett.

Elizabeth Garrett studovala na soukromé škole Boarding School pro dívky v Blackheath, Londýn. V roce 1859 se setkala s Elizabeth Blackwell, první ženou, která získala titul doktor ve Spojených státech. Po tomto setkání se rozhodla stát lékařkou. Mnoho středních škol její přihlášku odmítlo. Garrett v roce 1860 nastoupila jako zdravotní sestra do nemocnice Middlesex Hospital.V nemocnici byla dobrou zdravotní sestrou, takže mohla chodit na ambulanci a zúčastnit se první operace. Začala navštěvovat přednášky určené pro lékaře v nemocniční lékařské škole. Po stížnostech z řad studentů jí byl vstup do přednáškového sálu zakázán.[3] Povolení měla ke studiu latiny, řečtiny, chemie a "materia medica". Přes podporu vedení nemocnice byla nucena opustit školu i nemocnici, ale než ji opustila složila zkoušky z oboru chemie a "materia medica" s vyznamenáním.

Po zjištění, že u Společnosti lékárníků (Society of Apothecaries) nebyly ženám zakázány zkoušky, byla přijata ke studiu a v roce 1865 složila závěrečnou zkoušku a získala licenci (LSA). Po její úspěšné zkoušce (nejlepším hodnocením), Společnost lékárníků změnila své předpisy, aby nemohly další ženy získat licenci.[4][5]

V roce 1866 začala pracovat v St Mary's Dispensary, v instituci, která měla zabezpečit lékařskou péči chudým ženám. Místo se velice rychle změnilo na New Hospital for Women (nemocnice pro ženy), kterou společně založily se Sophií Jex-Blake, kde Garrett pracovala více než dvacet let. V roce 1870 získala lékařský titul na Pařížské univerzitě. V tomtéž roce byla vybrána do London School Board, jako reprezentantka části Marylebon. Zahájila rovněž práci hostujícího lékaře v East London Hospital for Children, ale záhy od této činnosti odstoupila a zasvětila svůj život práci v New Hospital for Women. V roce 1871 se provdala za Jamese Andersona, se kterým měla tři děti (Luisa, Margaret a Alan).[6]

Víc než 19 let (od roku 1873) byla jedinou ženou v Britské lékařské společnosti (British Medical Association (BMA)). Stále pracovala v New Hospital for Women, v roce 1874 založila Londýnskou lékařskou školu pro ženy (London School of Medicine for Women). V roce 1897 byla zvolena prezidentkou východoanglické větve Britské lékařské společnosti.

Dne 9. listopadu 1908 byla zvolena starostkou Aldebrurgh, byla první ženou na tomto postu. Před ní byl starostou její otec i její muž. Během svého úřadování vydala řadu dokumentů, které se týkaly volebního práva žen.

Zemřela 17. prosince 1917 ve věku 81 let v Aldeburghu.[6]

Dílo
  • Sur la migraine. Thèse pour le doctorat en médecine présentée et soutenue le 15 juin 1870. A.Parent, Paris 1870 Digitalisat
  • London School of Medicine for Women. Inaugural address.Lewis, London 1877
  • The Student's Pocket Book. (Arranged for students of the London School of Medicine for Women). H.K. Lewis, London 1878
  • The medical education of women and the Medical Acts Amendment Bill. Reprinted from The Times, May 8, 1878. London 1878 (Collected pamphlets 1)
  • The sanitary care and treatment of children and their diseases, being a series of five essays. Houghton, Mifflin, Boston 1881
  • Deaths in childbirth. Extract from the Correspondence section of the British Medical Journal, Sept. 17, 1898. Edinburgh 1898

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth Garrett Anderson na anglické Wikipedii.

  1. Kindred Britain.
  2. OGILVIE, MARILYN BAILEY. Women in science : antiquity through the nineteenth century : a biographical dictionary with annotated bibliography. Cambridge, Mass.: MIT Press 1 online resource (xi, 254 pages) s. Dostupné online. ISBN 0585347921, ISBN 9780585347929. OCLC 47008020
  3. Elizabeth Garrett Anderson. web.archive.org [online]. 2014-04-19 [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  4. Annie G., Porritt (1919). "Reviewed Work: The Life of Sophia Jex-Blake. by Margaret Todd". Political Science Quarterly. 34 (1): 180. JSTOR 2141537
  5. Manton, Jo (1965). Elizabeth Garrett Anderson: England's First Woman Physician. Methuen, London
  6. Brief Biographical History of Elizabeth Garrett Anderson. www.uclh.nhs.uk [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.

Literatura
  • Manton, Jo (1965). Elizabeth Garrett Anderson: England's First Woman Physician. Methuen, London

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.