Fotografická paměť

Fotografická paměť nebo eidetická paměť (z řeckého είδος – dívat se, podoba) je akt vnímání, při kterém po krátké expozici předmětů nebo jevů jsou lidé schopni si je nadále zapamatovat a vybavit ve všech podrobnostech, detailech a konturách. Mezi prvními popsali eidetismus srbský vědec Viktor Urbančič (1907) a německý psycholog Erich Rudolf Jaensch (1920), který spolu se svými žáky prováděl základní výzkum eidetismu.

Skutečně doložených případů fotografické paměti je pozoruhodně málo, pokud vůbec nějaký.[1] Jsou proto pochybnosti, zda tento jev vůbec existuje. Například americký kognitivní vědec Marvin Minsky označil fotografickou paměť za „nepodložený mýtus“.[2]

Grafickou fotografickou paměť má například britský umělec Stephen Wiltshire.

Odkazy

Reference
  1. FOER, Joshua. Kaavya Syndrome: The accused Harvard plagiarist doesn't have a photographic memory. No one does. [online]. April 27, 2006 [cit. 2012-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  2. MINSKY, Marvin. Society of Mind. [s.l.]: Simon & Schuster, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-671-65713-0. S. 153. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.