Edward Mutesa
Edward Mutesa, celým jménem Sir Edward Frederick William David Walugembe Mutebi Luwangula Muteesa II. (19. listopadu 1924 Kampala – 21. listopadu 1969 Londýn) byl ugandský politik, první prezident po vyhlášení nezávislosti a dědičný panovník (kabaka) etnika Gandů, nositel Řádu britského impéria.
Edward Mutesa | |
---|---|
1. Prezident Ugandy | |
Ve funkci: 9. října 1963 – 2. března 1966 | |
Nástupce | Milton Obote |
Narození | 19. listopadu 1924 Rabat |
Úmrtí | 21. listopadu 1969 (ve věku 45 let) Londýn |
Místo pohřbení | Hrobky bugandských králů v Kasubi Kampala |
Rodiče | Daudi Cwa II of Buganda |
Děti | Mutebi II Daudi Kintu Wasajja Princess Mpologoma |
Alma mater | Magdalene College |
Profese | politik a spisovatel |
Ocenění | rytíř komandér Řádu britského impéria Řád za zásluhy o založení národa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl pátým synem Daudi Cwy II., vládce britského protektorátu Buganda, a po jeho smrti v roce 1939 se stal jeho nástupcem. Vystudoval Univerzitu v Cambridgi a byl důstojníkem britské armádní jednotky Grenadier Guards. Jako hlava bugandského státu a šéf strany Kabaka Yekka odmítl v roce 1953 plán britských kolonizátorů na vytvoření východoafrické federace a vyjednal pro svoji zemi právo na sebeurčení.[1] V roce 1962 získala Uganda nezávislost jako federace, v níž měly tradiční domorodé státy včetně Bugandy značnou míru nezávislosti a Mutesa zastával úřad bugandského krále a zároveň federálního prezidenta. Od roku 1964 se však dostal do kompetenčních sporů s předsedou vlády Miltonem Obotem, které vyvrcholily vojenským převratem v květnu 1966, po němž se Obote stal prezidentem. Svržený Mutesa se pak usadil v Londýně, kde vydal svoji autobiografii. Zemřel v roce 1969 – oficiálně na otravu alkoholem, existuje však podezření, že byl zlikvidován Oboteho agenty.[2] Po dalším převratu v Ugandě, který svrhl Oboteho, dovolil v roce nový prezident Idi Amin převoz Mutesových ostatků do Ugandy.
Reference
- New World Encyclopedia Dostupné online
- The State House of Uganda Dostupné online Archivováno 25. 12. 2018 na Wayback Machine