Edith Rooseveltová

Edith Kermit Carow Rooseveltová (6. srpna 1861, Norwich, Connecticut – 30. září 1948, Oyster Bay, New York) byla druhou manželkou prezidenta USA Theodora Roosevelta a v letech 1901 až 1909 vykonávala funkci první dámy USA.

Edith Rooseveltová
27. první dáma USA
V roli: 14. září 1901 – 4. března 1909
Předchůdkyně	Ida Saxton McKinleyová
Nástupkyně	Helen Herron Taftová
Stranická příslušnost
Členství	Republikánka
Narození	6. srpna 1861 Norwich Connecticut, USA
Úmrtí	30. září 1948 (ve věku 87 let) Oyster Bay
Místo pohřbení	Youngs Memorial Cemetery
Národnost	Američané
Choť	Theodore Roosevelt
Rodiče	Charles Carow a Gertrude Elizabeth Tyler
Děti	Theodore Jr. Kermit Ethel Archibald Quentin
Příbuzní	Alice Rooseveltová Longworthová (nevlastní dcera) Quentin Roosevelt II[1], Theodore Roosevelt III[1], Cornelius V. S. Roosevelt[1] a Grace Roosevelt McMillan[2][1] (vnoučata)
Sídlo	Oyster Bay
Alma mater	Miss Comstock's School
Zaměstnání	První dáma USA
Profese	politička
Podpis
Commons	Edith Roosevelt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se majetným kupeckým rodičům Gertrude Tylerové Carowové a Charlesi Carowovi. Navštěvovala školu pro dcery z lepších rodin Miss Comstock's School na Manhattanu.

S Theodorem Rooseveltem se znala od dětství, vzali se v Londýně 2. prosince 1886. Rooseveltovi měli čtyři syny a jednu dceru: Theodora Jr. (1887–1944), Kermita (1889–1943), Ethel (1891–1977), Archibalda (1894–1979) a Quentina (1897–1918).

Theodor Roosevelt se stává po atentátu na McKinleyho prezidentem, Edith byla proti. Snažila se chránit rodinu před veřejností. Jako první prezidentova manželka přijala placenou spolupracovnici. Byla to ona, kdo poprvé nazvala prezidentovo bydliště jako Bílý dům, spolupracovala na jeho renovaci. Podařilo se jí shromáždit portréty všech dosavadních prvních dam a dala je vystavit (tyto obrazy dodnes visí v Bílém domě). Byla velmi nakloněna umění, využila svého vlivu k založení Národní umělecké galerie. Když byl její manžel zaneprázdněn, přijímala jeho hosty.

Během rusko-japonské války sloužila jako prostředník, neboť anglický velvyslanec v Rusku jí posílal v soukromých dopisem popis aktuálního dění, kdyby to vyšlo najevo, stalo by se velké diplomatické faux pas.

Edith Rooseveltová zavedla pravidelné schůzky s ženami členů kabinetu. Tento tzv. první pár (tj. First couple) vnesl do Bílého domu jistou aristokratickou eleganci. V roce 1909 se stala první prezidentskou manželkou, která večer před uvedením nového prezidenta Williama Tafta do funkce pozvala jeho ženu na večeři a prohlídku Bílého domu.

Po smrti manžela v roce 1918 cestovala po Evropě a Asii se svým synem Kermitem.

Byla proti volebnímu právu žen a zasazovala se o ukončení kandidatury muže její neteře Franklina Roosevelta, protože odmítala státní intervence.

V prosinci 1948 zemřela na srdeční chorobu.[3]