EK Engelmann Wien

EK Engelmann Wien (celým názvem: Eishockeyklub Engelmann Wien) byl rakouský klub ledního hokeje, který sídlil ve vídeňském městském obvodu Währing (čtvrť Pötzleinsdorf). Založen byl v roce 1922 pod názvem Pötzleinsdorfer SK. První mistrovský titul klub slavil v sezóně 1931/32, kdy předčil tehdejšího rakouského hegemona Wiener EV.[3] Změna názvu přišla v témže roce, co se klub osamostatnil od PSK.[4] Do začátku války klub získal další dva mistrovské tituly.[5][6]

EK Engelmann Wien
NázevEishockeyklub Engelmann Wien
StátRakousko Rakousko
MěstoVídeň (Währing)
Založen1922[1]
Zanikl1957[1]
Asociace ÖEHV
Stadion
NázevKunsteisbahn Engelmann[2], Vídeň
Kapacita8 000[2]
Klubové úspěchy
Tituly1× mistr Německa (1939)
6× mistr Rakouska (1931/32, 1935/36, 1937/38, 1945/46, 1955/56, 1956/57)
Přehled medailí
Deutsche Eishockey-Meisterschaft
1939 EK Engelmann Wien
Österreichische Eishockey-Liga
1922/1923 Pötzleinsdorfer SK
1923/1924 Pötzleinsdorfer SK
1924/1925 Pötzleinsdorfer SK
1926/1927 Pötzleinsdorfer SK
1927/1928 Pötzleinsdorfer SK
1928/1929 Pötzleinsdorfer SK
1929/1930 Pötzleinsdorfer SK
1930/1931 Pötzleinsdorfer SK
1931/1932 Pötzleinsdorfer SK
1933/1934 EK Engelmann Wien
1935/1936 EK Engelmann Wien
1936/1937 EK Engelmann Wien
1937/1938 EK Engelmann Wien
1945/1946 EK Engelmann Wien
1947/1948 EK Engelmann Wien
1954/1955 EK Engelmann Wien
1955/1956 EK Engelmann Wien
1956/1957 EK Engelmann Wien

Po anšlusu přešli všechny rakouské sportovní sdružení do německých soutěží, což se týkalo i EKE Wien. V prvním ročníku po připojení v roce 1939 se klub nečekaně dostal až do finále, kde zvítězil nad slavným Berlinerem SC poměrem 1:0. Jednalo se o jediný mistrovský titul klubu v německých soutěžích.[7] Další tituly pak už klub přidat ani nemohl, v témže roce byl sloučen s Wienerem EV do nově vytvořeného Wieneru EG.[8][9] K osamostatnění došlo po skončení války. V prvním ročníku obnovené rakouské ligy se klub umístil na prvním místě, díky čemuž získal čtvrtý titul mistra Rakouska. Z finančních důvodu se ovšem v roce 1948 klub znovu sloučil s WEV do Wieneru EG, tentokráte spolupráce obou mužstev trvala do roku 1951.[10] Po posledním znovuobnovení získal klub další dva mistrovské tituly, ale i tak bylo Rakousko, a s ním i celý profesionální sport, po konci okupace nadále chudé. Z ekonomických důvodů tak EKE po zisku šestého mistrovského titulu ukončilo činnost.[1]

Nejznámějším hráčem klubu byl Aribert Heim, který s klubem zvítězil ve velkoněmeckém mistrovství ročníku 1939. Ve Vídni pobýval při svém lékařském studiu. Po konci svého studia se začal věnovat pouze svému lékařskému životu.[11] I přes svůj výrazný hokejový talent, byl znám spíše kvůli svým válečným zločinům v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen, díky kterým obdržel přezdívku Doktor Smrt.[11]

Své domácí zápasy odehrával v hale Kunsteisbahn Engelmann s kapacitou 8 000 diváků.[2]

Historické názvy

Zdroj:[1][12]

  • 1922 – Pötzleinsdorfer SK (Pötzleinsdorfer Sportklub)
  • 1932 – EK Engelmann Wien (Eishockeyklub Engelmann Wien)
  • 1939 – fúze s Wienerem EV do nově vytvořeného Wieneru EG (Wiener Eissport-Gemeinschaft)
  • 1945 – osamostatnění
  • 1948 – opětovná fúze s Wienerem EV do obnoveného Wieneru EG (Wiener Eissport-Gemeinschaft)
  • 1951 – znovu osamostatnění
  • 1957 – zánik

Získané trofeje

Přehled ligové účasti

Zdroj:[13]

Účast v mezinárodních pohárech

Zdroj:[13]

Legenda: SP - Spenglerův pohár, EHP - Evropský hokejový pohár, EHL - Evropská hokejová liga, SSix - Super six, IIHFSup - IIHF Superpohár, VC - Victoria Cup, HLMI - Hokejová liga mistrů IIHF, ET - European Trophy, HLM - Hokejová liga mistrů, KP – Kontinentální pohár

  • SP 1932 – Základní skupina B (3. místo)

Galerie
  • Mužstvo EKE ve třicátých letech

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku EK Engelmann Wien na německé Wikipedii.

  1. "EKE Wien (Stats)" [online]. hockeyarenas.net [cit. 2018-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-20. (německy)
  2. "Kunsteisbahn Engelmann" [online]. hockeyarenas.net [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
  3. "Ein neuer Meister in „Der Eishockeysport“, Ausgabe, 5. Februar 1932, str. 2" [online]. anno.onb.ac.at, 05.02.1932 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  4. "Zeitschrift des österreichischen Eishockeyverbandes „Der Eishockeysport“, Jahrgang 1932/33, str. 64" [online]. anno.onb.ac.at, 03.12.1932 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  5. "Endstand der Verbandskonkurrenzen 1935/36, Tätigkeitsbericht 1935/36 in Der Eishockeysport vom 14. März 1936, str. 7, str. 10" [online]. anno.onb.ac.at, 14.03.1936 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  6. "E.K.E. gewinnt die Staatsmeisterschaft Sport-Tagblatt vom 2. März 1938, str. 5" [online]. anno.onb.ac.at, 02.03.1938 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  7. "Wiener Neueste Nachrichten 11. April 1939, Seite 8" [online]. anno.onb.ac.at, 11.04.1939 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  8. "ANNO, Illustrierte Kronen Zeitung, 1939-10-28, Seite 9." [online]. anno.onb.ac.at, 28.10.1939 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  9. "ANNO, Das kleine Volksblatt, 1939-10-28, Seite 10." [online]. anno.onb.ac.at, 28.10.1939 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (německy)
  10. "Aus der Geschichte des Eishockeys am WEV" [online]. wev.or.att [cit. 2018-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-20. (německy)
  11. "Uncovering Lost Path of the Most Wanted Nazi" [online]. nytimes.com, 04.09.2009 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
  12. "EKE Wien (History / Titles)" [online]. hockeyarenas.net [cit. 2018-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-20. (německy)
  13. "Hockey Archives" [online]. hockeyarchives.info [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.