Elektrokonvulzivní terapie

• Depresivní porucha – účinná je především na psychotickou formu tohoto onemocnění, na níž je neúčinná farmakoterapie
• Mánie – zejména na stavy špatně farmakologicky zklidnitelné
• Schizofrenie a schizoafektivní porucha – je lékem volby u katatonní formy tohoto onemocnění, dále tam, kde byla v minulosti účinná
• Neuroleptický maligní syndrom – je lékem volby u tohoto život ohrožujícího onemocnění
• Epilepsie – rezistentní na farmakologickou léčbu
• Parkinsonova choroba – ovlivňuje zejména svalovou rigiditu
• Tardivní dyskineze – zatím neověřená indikace

• Zvýšený nitrolební tlak
• Mozkový nádor
• Aneurysma na mozkových tepnách nebo na aortě
• Stav po krvácení do mozku
• Stav po prodělaném infarktu myokardu
• Odchlípení sítnice
• Feochromocytom
• Anesteziologická rizika

Zvýšené riziko je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, hypertenzí, závažným plicním onemocněním a pacienti s deficitem pseudocholinesterázy.

• zvýšený nitrolební tlak – vysoké riziko
• právě proběhlá CMP a aneurysma – významné riziko
• roztroušená skleróza – bez významnějších nežádoucích účinků či rizik
• myasthenia gravis – snížit dávku anestetika
• parkinsonova choroba – zlepšuje se po aplikaci, ale je vyšší riziko kognitivních nežádoucích účinků a postiktálních delirií

• Právě proběhlý infarkt myokardu – významné riziko
• Nestabilní angina pectoris – významné riziko
• Nekompenzované srdeční selhání – významné riziko
• Závažné chlopňové vady – významné riziko
• Závažná srdeční arytmie a aneurysma velkých cév – významné riziko

• Hypertyreóza – zvýšené riziko tyreoidální krize během ECT
• Hypotyreóza, hypoparatyreóza a pseudohypoparatyreóza – nepředstavují významné riziko
• Feochromocytom – významné riziko, které lze ovšem snížit např. beta-blokátory
• Adisonova choroba – třeba zvýšit dávku kortikoidů
• Cushingův syndrom – bez významnějšího rizika
• Hypokalémie – riziko protrahované apney
• Hyperkalémie – riziko vzhledem k přechodnému zvýšení hladiny draslíku
• Hyponatremie – riziko spontánních záchvatů
• Gastroesofageální reflux – riziko aspirace
• Močová retence – riziko ruptury močového měchýře
• Nemoci kostí a kloubů – nutné zvýšit myorelaxans
• Oko – rizikoví jsou zejména pacienti s glaukomem s uzavřeným úhlem
• Těhotenství – malé riziko, lze aplikovat ve všech trimestrech

• Bilaterální – umístění elektrod na oba spánky. U tohoto způsobu aplikace je účinnost léčby nejvyšší, ale je daleko vyšší množství kognitivních nežádoucích účinků.
• Unilaterální – jedna elektroda umístěna na spánek nedominantní hemisféry (většinou vpravo) a druhá na nedominantní stranu hlavy blízko vertexu. U této metody se udává méně nežádoucích účinků, ale rovněž nižší účinnost – uvádí se 55% remise na rozdíl od bilaterální, kde se uvádí 84%.
• Bifrontální – umístění elektrod na čelo – asi 8–10 cm od sebe. Tento způsob se v ČR neprovádí.

Před psychofarmaky se ECT upřednostňuje v těchto případech:

• v případě nutného zásadního a urychleného zlepšení zdravotního stavu (hrozba metabolických poruch)
• v případě, kdy je riziko ECT nižší než u psychofarmak (těhotenství)
• když se ECT v minulosti u pacienta již osvědčila
• pacient sám preferuje užití ECT

Po elektrokonvulzi se může objevit řada nežádoucích účinků, v naprosté většině případů jsou mírné a brzy, nejpozději do šesti měsíců, odeznívají. Patří k nim zejména:

• Poruchy paměti, kdy pacienti ihned po záchvatu zažívají stav dezorientace, zhoršením pozornosti a paměti (poruchy pozornosti, antegrádní a retrográdní amnézie). Pokud jsou použity velmi nízké dávky elektrického proudu (pro každého pacienta individuální, tak aby stačila k vyvolání záchvatu), problémy s pamětí jsou minimální. [1]
• Bolesti hlavy, svalů
• Nevolnost, zvracení
• Kardiovaskulární
  • Přechodné zvýšení krevního tlaku
  • arytmie s rizikem asystolie, zejména při subkonvulzivní stimulaci (následující epileptický záchvat působí totiž jako ochranný faktor bradykardizujícímu stimulu, z toho důvodu se rovněž aplikuje atropin)
• Neklid a agitovanost
• Postiktální zmatenost, případně postiktální delirium
• Protrahovaná apnoe – často jako nežádoucí účinek při aplikaci sukcinylcholinu (při deficitu pseudocholinesterázy), dále i vliv doprovodných léků (lithium, benzodiazepiny)
• Prodloužené záchvaty – delší než 2 minuty – často vliv medikace (lithium, teofyllin)
  • je třeba vzít v úvahu, že neklid, agitovanost či neadekvátní chování po záchvatu může být v důsledku nerozpoznaného stavu zvaného nekonvulzivní status epilepticus
• Při léčbě deprese přesmyk do mánie