Dvojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii) je kosterním svalem ležícím na přední straně nadloktí, je ohybačem loketního kloubu a natahovačem kloubu ramenního. Je tedy antagonistou trojhlavého svalu, který je natahovačem loketního kloubu.

Dvojhlavý sval pažní
Hluboké svaly paže člověka
Latinsky m. biceps brachi

Funkce = ohybač loketního kloubu
natahovač ramenního kloubu
otáčeč předloktí

Odstup tuberculum supraglenoidale (dlouhá hlava)

processus coracoideus (krátká hlava)

Úpon tuberositas radii
Krvení a. brachialis
Inervace kožněsvalový nerv
Funkce {{{funkce}}}
Antagonista trojhlavý sval pažní

Dvojhlavý sval pažní u člověka

Dvojhlavý sval u člověka má, jak napovídá jeho název, dvě hlavy:

  • dlouhá hlava (caput longum)
  • krátká hlava (caput breve)

Začátky a úpony

Dlouhá hlava u člověka a jednotné svalové bříško u domácích savců začínají na lopatce poblíž ramenního kloubu (na výběžku zvaném tuberculum supraglenoidale), překračují pouzdro ramenního kloubu a upíná se na vřetenní kosti (tuberositas radii).

Krátká hlava začíná na lopatce mediálně od dlouhé hlavy na kostenném výběžku processus coracoideus, je vyvinuta u člověka.

Při přechodu šlachy svalu přes pouzdro ramenního kloubu se vytváří synoviální útvar usnadňující pohyb svalu, bursa intertubercularis, u člověka (a šelem) počáteční šlacha prochází přímo pouzdrem, které pro ni vytváří pochvu. Aponeurosa bicepsu se nazývá laceratus fibrosus.

Dvojhlavý sval u zvířat

U domácích savců je dvojhlavý sval jednotný, začíná jako dlouhá hlava u člověka, krátká hlava není vyvinuta. U přežvýkavců a zvláště u koně je pomocí vazivového pruhu (lacertus fibrosus) spojen s natahovačem zápěstí a podílí se tak na umožnění neúnavného stání koně.

Někteří živočichové měli přední končetiny druhotně redukované (zakrnělé). Typickým příkladem je dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, u kterého byly přední končetiny zhruba stejně dlouhé jako lidské, přesto byl jejich biceps dle výpočtů asi 3,5 krát silnější než u průměrně disponovaného dospělého muže. Samotný dvojhlavý sval pažní dinosaura dokázal zvednout ze země těleso o hmotnosti až 200 kilogramů.[1]

Ptáci

Na ptačím křídle se nachází sval, který odpovídá dvojhlavému svalu savců, působí jako ohybač loketního kloubu.

Dvojhlavý sval ptáků má tři části:

  • hlava zobcovité kosti (caput coracoideum)
  • hlava pažní kosti (caput humerale)
  • pars propatagialis

Odkazy

Reference
  1. SOCHA, Vladimír. Největší nesmysly tradované o druhu Tyrannosaurus rex. OSEL.cz [online]. 12. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Veterinární anatomie, Doc. MVDr. Radim Najbrt, CSc., Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1973
  • Veterinární anatomie, prof. MVDr. Hugo Černý, CSc., Novico, 2002
  • Základy anatomie domácích ptáků, prof. MVDr. Čeněk Červený, Brno 2002

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.