Dutý vlnovod

Pro přenos dat infračerveným světlem se obecně používá dvou typů přenosových systémů. Jedním je artikulační rameno – kloubová soustava zrcadel a hranolů.

Schéma struktury dutého vlnovodu

Druhým typem jsou pak vlákna nebo vlnovody. Běžná skleněná a krystalická vlákna jsou limitována hodnotou útlumu přenosu laserového záření. Při přenosu infračerveného laserového záření vykazují velký útlum, který je způsobený absorpcí záření na OH vazbách. Dalšími limitujícími faktory jsou toxicita,[ujasnit] nízké prahy poškození, vysoká hydroskopičnost a křehkost.

V posledních letech[kdy?] byl učiněn výrazný pokrok ve vývoji dutých vlnovodů, jež jsou schopny přenášet záření o vlnové délce až 20 μm s minimálním útlumem. Nosný skelet těchto vlnovodů tvoří kapilára z taveného křemenného skla, na jejíž vnitřní stěnu je nanesena reflexní vrstva stříbra, která je dále pokryta dielektrickým povlakem (např. COP "cyclic olefin polymer" nebo "fluorocarbon polymer").

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.