Dung čen
Dung čen (tib. དུང་ཆེན། čínsky 法号; neboli Dharmická trubka) je tradiční náboženský a rituální hudební dechový nástroj používaný v tibetském buddhismu.
Použití k náboženským obřadům
Na dung čen hrají hlavně tibetští mniši, kteří ho používají v denních i nočních púdža a sádhanách (meditací) v klášterním orchestru. Hraje se na něj v různých obřadech nejen uvnitř kláštera ale také venku. Na dung čen se hraje výhradně vždy v páru.
Dung čen jako dechový nástroj má náustek, kterým se vhání vzduch do vnitřní části trubky, ta se skládá, ze tří teleskopických částí, které se do sebe zasouvají. Trubka se většinou vyrábí z mědi a pár je laděn stejně. Délka nástrojů se pohybuje od jednoho do čtyři a půl metru.
Způsob hraní a zvuk
Dung čen vytváří tři tóny:
- dor nejhlubší
- gjang střední
- ti nejvyšší.
Při doru spodní ret zahrnuje polovinu vnitřního náustku a vibruje čímž vydává hluboký chraplavý zvuk. Tón gyang se vytváří se rty blíže sobě a zvuk ti se rty u sebe.
- mniši hrající na dung čen.
- Dungčen
Související články
- Trembita
- Erke
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dung čen na Wikimedia Commons