Dukovany (zámek)

Základem současného zámku je zámeček neznámé doby vzniku, který nechala roku 1790 přestavět do současné podoby tehdejší majitelka Dukovan, hraběnka Marie Brigita Malabaile-Canalová, manželka botanika a mecenáše Josefa Emanuela Canala. Přestavbu v jednoduchém pozdně barokním stylu s klasicistními prvky provedl brněnský stavební mistr Jan Amon. Zahrnovala doplnění portiku hlavní budovy, úpravu fasád a interiérů a výstavbu bočních hospodářských křídel.[2][3]

Po zestátnění sloužil zámek sociálním účelům, byla zde i veterinární ordinace a školicí středisko.[2] Po roce 1989 připadl zámek obci Dukovany, pro kterou znamenal značnou finanční zátěž. Obec se následně několikrát neúspěšně pokusila zámek prodat.[4] V roce 2015 projevil zájem o koupi zámku třebíčský podnikatel Richard Horký, který se v lednu 2015 smluvně zavázal investovat do rekonstrukce zámku zhruba 30 milionů korun. Následně mu měl zámek připadnout v listopadu 2016. Na zámku vznikl hotel a restaurace, pro jeho vytápění nechal Horký vybudovat kotelnu na biomasu o výkonu 1,5 MW. Slavnostní otevření rekonstruovaných částí proběhlo v dubnu 2016.[5]

V květnu 2017 byla zpřístupněna expozice zámeckého bydlení v prvním patře hlavní budovy.[6]V rámci prohlídky s průvodcem jsou představeny některé zámecké pokoje, např. hraběnčina jídelna či pánský salon, součástí expozice je jídelní servis českých prezidentů.

V roce 2021 bylo oznámeno, že majitel zámku se rozhodl zámek prodat, předkupní právo na zámek má městys Dukovany. Zastupitelé městyse prohlásili, že mají zájem o odkup zámku, obec by se však musela zadlužit.[7] Obec schválila, že je za budovu zámku ochotna zaplatit 55 milionů Kč, majitel zámku požaduje 64 milionů Kč. Provoz restaurace a bydlení v zámku skončil ke konci roku 2021.[8]

3D model zámku

Zámek je tvořen jednopatrovou dvoutraktovou budovou na obdélném půdorysu. V ose jejích delších stran vystupují rizality završené štítem. Před rizalit severního, vstupního průčelí vystupuje portikus s balkónem. K severnímu průčelí se připojují přízemní hospodářská křídla tvaru U, která dotvářejí prostor čestného dvora. Fasády zámku člení kordonová římsa a lizény, okna jsou rámována šambránami a doplněna římsami.[3]

Místnosti interiéru jsou převážně plochostropé. Hlavní vstup je portikem v severním průčelí, vedoucím do haly se schodištěm do patra. V rozsahu rizalitů se nachází sala terrena, zdobená malbou al secco z počátku 90. let 18. století s motivy romantické architektury a exotické krajiny. Jejím autorem je pravděpodobně Václav Waitzman. V patře nad salou terrenou se nachází společenský sál, se stěnami a stropem pokrytými grisaillovou malbou antických božstev a hrdinů z roku 1791 od Josefa Winterhaldera a Václava Waitzmana.[3]

U zámku se rozkládá přírodní krajinářský park, vzniklý přeměnou původní barokní zahrady v 90. letech 18. století.[3]