Dougie Bowne

Dougie Bowne je americký bubeník a hudební skladatel.

Dougie Bowne
Základní informace
Narození20. století
Žánryjazz, rock
Povoláníhudebník, hudební skladatel, hudební producent
Nástrojebicí, perkuse, klávesy
Příbuzná témataThe Lounge Lizards, Floored by Four
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

V roce 1979 byl členem doprovodné skupiny velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Z jejich spolupráce vzešlo koncertní album Sabotage/Live. V letech 1980 až 1981 byl členem kapely zpěváka Iggyho Popa, s nímž nahrál album Party. V roce 1983 se stal členem skupiny The Lounge Lizards, kterou opusil o čtyři roky později. V roce 1998 vydal své první sólové album nazvané One Way Elevator, na němž se podíleli klavírista John Medeski a kontrabasista Fred Hopkins; jeho koproducentem byl John Zorn.[1] Během své kariéry spolupracoval s řadou dalších hudebníků, mezi něž patří například Lydia Lunch, Arto Lindsay, Marc Ribot, Yoko Ono, Kazutoki Umezu, Eszter Balint, Dave Douglas, Cassandra Wilsonová a Marianne Faithfullová. Roku 1997 produkoval a hrál na albu Terra Incognita hudebníka Chrise Whitleyho.[2] V roce 2010 hrál se skupinou Floored by Four.[3]

Diskografie

Sólová
  • One Way Elevator (1998)

Ostatní
  • Sabotage/Live (John Cale, 1979)
  • Queen of Siam (Lydia Lunch, 1980)
  • Party (Iggy Pop, 1981)
  • Light, Traps and Exploding Wires (Naúx, 1982)
  • No Pain for Cakes (The Lounge Lizards, 1987)
  • World at a Glance (World at a Glance, 1988)
  • Pleasure Bane (Lord Boy, 1988)
  • Voice of Chunk (The Lounge Lizards, 1988)
  • A Question of Time (Jack Bruce, 1989)
  • Comme Des Garçons Volume Two (Seigen Ono, 1989)
  • Beauty (Rjúiči Sakamoto, 1990)
  • Funk of Ages (Bernie Worrell, 1990)
  • Blazing Away (Marianne Faithfull, 1990)
  • Mais (Marisa Monte, 1991)
  • 音楽王2 Welcome to Forbidden Paradise (Hoppy Kamiyama, 1992)
  • Marisa! (Marisa Monte, 1992)
  • The Last Waltz from Distorted Honky-Tonk (Optical*8, 1992)
  • Optical*8 (Optical*8, 1992)
  • Eclecticism (Kazutoki Umezu, 1993)
  • Bright Red (Laurie Anderson, 1994)
  • Din of Ecstasy (Chris Whitley, 1995)
  • Cibo Matto (Cibo Matto, 1995)
  • Very Neon Pet (Peter Scherer, 1995)
  • Aggregates 1-26 (Arto Lindsay, 1995)
  • Ego (Hiroshi Mikami, 1995)
  • Temptation (Holly Cole, 1995)
  • New Moon Daughter (Cassandra Wilson, 1995)
  • Hope & Despair (Kato Hideki, 1996)
  • It Happened One Night (Holly Cole, 1996)
  • The Body Has a Head (John S. Hall, Sasha Forte a Jane Scarpantoni, 1996)
  • Viva! La Woman (Cibo Matto, 1996)
  • Super Relax (Cibo Matto, 1997)
  • Terra Incognita (Chris Whitley, 1997)
  • Sanctuary (Dave Douglas, 1997)
  • Terra Incognita (Chris Whitley, 1997)
  • How I Spent My Vacation (Evan Lurie, 1998)
  • Flicker (Eszter Balint, 1998)
  • Prize (Arto Lindsay, 1999)
  • Yo! I Killed Your God (Marc Ribot, 1999)
  • Memories Are My Only Witness (Yuka Honda, 2002)
  • Emigre (Ted Reichman, 2003)
  • With My Left Hand I Raise the Dead (Doveman, 2007)
  • Floored by Four (Floored by Four, 2010)
  • Heart Chamber Phantoms (Yuka Honda, 2010)

Odkazy

Reference
  1. Dougie Bowne – One Way Elevator [online]. Discogs [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  2. KAUFMAN, Gil. Yoko Ono, Soul Coughing Play For Sick Musician [online]. MTV, 1997-05-03 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  3. DOMBAL, Ryan. Mike Watt, Nels Cline, Yuka Honda (Cibo Matto) Form New Group [online]. Pitchfork Media, 2010-06-04 [cit. 2016-07-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.