Dopisní obálka
Dopisní obálka je papírový obal sloužící k zabalení dopisu či jiné listiny. Obvykle se používá pro účely doručování dopisů poštou. Obálka určená k poštovním účelům obvykle nese informace o adrese příjemce (často i odesílatele) a poštovní známku.
K přednostem dopisních obálek patří jednoduchost, snadná manipulace a nízká cena. Nevýhodou naopak špatná odolnost proti vlhkosti a někdy průsvitnost.[1]
Velikosti obálek
Pro obálky definuje mezinárodní norma ISO 269 (odpovídající německé normě DIN 678; v ČR převzata jako „ČSN ISO 269“) používání následujících formátů, které odpovídají standardním velikostem papírů:
Formát | Velikost (š × v) | Formát obsahu |
---|---|---|
DL | 220 × 110 | vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát přehnutá A4) |
C7/C6 | 162 x 81 | vejde se do ní 1/3 A5 (dvakrát přehnutá A5) |
C6 | 162 × 114 | vejde se do ní A6 (dvakrát přehnutá A4) |
C6/C5 | 229 × 114 | vejde se do ní 1/3 A4 (dvakrát přehnutá A4) |
C5 | 229 × 162 | vejde se do ní A5 (jednou přehnutá A4) |
C4 | 324 × 229 | vejde se do ní A4 |
C3 | 458 × 324 | vejde se do ní A3 |
B6 | 176 × 125 | obálka formátu C6 |
B5 | 250 × 176 | obálka formátu C5 |
B4 | 353 × 250 | obálka formátu C4 |
E4 | 400 × 280 | B4 |
Nejoblíbenějším formátem pro obchodní korespondenci je formát DL a C5.
Uzavírání dopisních obálek
Papírové dopisní obálky lze uzavřít třemi způsoby.
Vlhčící lepení
Na klopě je nanesený proužek lepidla na bázi dextrinu, který se aktivuje navlhčením podobně jako zadní strana poštovních známek. Obálce s tímto uzavíráním se proto někdy říká „olizovací“.
Samolepicí klopa
Obálka má dvě proti sobě ležicí klopy s lepidlem. Obálka se uzavírá tím, že se spojí lepicí plochy klop k sobě.
Krycí páska
Obálka má lepicí proužek zakrytý anti-adhezivním krycím (stripovým) páskem. Pro zalepení stačí krycí pásku odstranit a klopu přitlačit na papír.
Odkazy
Reference
- Kapitola 11: Obálky a obchodní tašky [online]. Vyšší odborná škola obalové techniky [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu.