Donald Watson

Donald Watson byl jedním ze tří dětí ředitele školy v Mexborough, kde bylo veganství neznámé, ale jeho rodina byla liberální a nechávala děti jít si svou vlastní cestou.[1] Jako dítě trávil Watson mnoho času na farmě svého strýce George, kde pozoroval zabíjení a využívání zvířat, pročež roku 1924 po novoročním předsevzetí přestal jíst maso (ve věku 14 let). O osmnáct let později přestal jíst i mléčné produkty, protože jejich produkci považoval také za neetickou.[2]

V patnácti letech dokončil školu a šel do učení do rodinné truhlárny. Ve dvaceti letech se stal učitelem truhlářství, které učil v Leicesteru. Zde byl aktivním členem místní Vegetariánské společnosti. O tři roky později se přesunul do Keswicku, kde již zůstal po zbytek života spolu se svou manželkou Dorothy Watsonovou (roz. Morganovou), se kterou měl dceru Janet a učil truhlářství. Mnoho času věnoval hikingu a pěstování zeleniny, ale také cyklistice, fotografování a hře na housle. Stravoval se zdravě, nekouřil a byl abstinent. Donald Watson i jeho dva sourozenci (bratr a sestra) žili veganským životním stylem a během války byli odpírači vojenské služby.[1]

Watson zemřel roku 2005 (ve věku 95 let) v klidu ve svém domě. O svém pohřbu předpověděl, po vzoru George Bernarda Shawa (který přešel na veganství po vzniku Veganské společnosti), že na něm budou duše všech zvířat, které během svého života nesnědl.[2]

Zatímco vegetariánem byl Watson od roku 1924, veganem se stal až během druhé světové války, kdy si (díky podobně smýšlejícím lidem ve Vegetariánské společnosti) uvědomil, že produkce mléka je neetická. V období druhé světové války nebyly poskytovány vegetariánské příděly, ale situace byla zlepšena Výborem pro zájmy vegetariánů (Committee of Vegetarian Interests). Ten zajistil, že byly vegetariánům přidělovány navíc ořechy a sýr (bez živočišného syřidla). Současně bylo podporováno pěstování vlastního ovoce a zeleniny. Výbor se také zasazoval o větší dostupnost sojového mléka.[3]

V srpnu roku 1944 se šest přátel z Vegetariánské společnosti (manželé Watsonovi, manželé G. Allan a Fay K. Hendersonovi, Elsie Shrigley a Eva Batt) začalo zasazovat o vytvoření bezmléčné (pod tímto označením byla chápána i absence vajec a medu) sekce ve Vegetariánské společnosti. Vytvoření slova "vegan" morfologickým useknutím slova "vegetarian" je připisováno často Dorothy Watsonové, ale je možné, že jej vymysleli manželé Hendersonovi.[4] V listopadu šestice založila Veganskou společnost (jako charitu), protože Vegetariánská společnost odmítla veganství podporovat. Viděla jej totiž jako extrémní a antisociální.[5]

Po založení společnosti vydávali po dva roky Veganské noviny (The Vegan News).[1] Pro Watsona bylo veganství pacifistickou filosofií, která oponovala útlaku všech živých bytostí. Ve třetím čísle časopisu The Vegan News veganství Watson definoval jako stravování založené na ovoci, ořeších, zelenině, zrninách a dalších rostlinných produktech, toto stravování vylučuje maso zvířat včetně ryb, vejce, med, mléko zvířat, máslo a sýr. Veganství podporuje výrobu alternativ k produktům ze zvířat. Definici však Veganská společnost změnila třináctkrát, navíc není již dnes vzhledem ke globálnímu rozšíření veganství autoritou, která by definici určovala. Zatímco Watson zastával spíše propagaci rostlinné stravy a ve Veganské společnosti příliš aktivní nebyl, Leslie Cross byl pro obhajobu práv zvířat a ve společnosti se výrazně angažoval a vytvořil novou definici veganství.[6]