Dominikánský klášter (Opava)

Dominikánský klášter v Opavě je bývalý klášter, jehož budova stojí v centru města mezi ulicemi Pekařskou, Solnou a Mnišskou. Společně s kostelem sv. Václava je chráněn jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 34629/8-1307.[1]

Dominikánský klášter v Opavě
Dominikánský klášter v Opavě s kostelem sv. Václava
Lokalita
StátČesko Česko
MístoOpava
UlicePekařská
Souřadnice49°56′25,27″ s. š., 17°54′12,95″ v. d.
Základní informace
ŘádŘád bratří kazatelů
Odkazy
Kód památky34629/8-1307 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Klášter po rekonstrukci


Instalace s obrazem Antona Pettera Zavraždění svatého Václava


Vznik kláštera

Klášter založil 1. září 1291 opavský kníže Mikuláš I. Opavský v severní části města nedaleko městských hradeb.[2] Dne 7. června 1321 se v klášteře konala provinciální kapitula české dominikánské provincie, což předpokládá alespoň částečné dokončení kláštera.[3]

Reformace a protireformace

V roce 1542 celé osazenstvo kláštera včetně převora Leonharda Cypsensia zemřelo na mor. Protestantští opavští měšťané využili situace a pustý klášter zabrali. Přitom se zmocnili všech klášterních i kostelních cenností i klášterního archivu.[4]

Ve dnech 9. a 14. června 1556 postihly Opavu dva požáry, přičemž při prvním z nich vyhořel i dominikánský klášter. Požáry údajně založila žhářská skupina ve službách Francie a Osmanské říše. Protože na důkladnou opravu kláštera se nedostávalo prostředků, byl klášter opraven jen provizorně.[5]

Na konci října 1569 navštívil Opavu olomoucký biskup Vilém Prusínovský, aby vyřešil všechny sporné záležitosti.[6]

V únoru 1585 vpadl rozvášněný dav opavských měšťanů do kláštera. Klášter byl vydrancován a dominikány od smrti zachránili někteří šlechtici, kteří se měšťanům postavili na odpor.[7]

Rozvoj kláštera a snaha o zřízení řádového studia vyžadoval celkovou přestavbu kláštera. Aby dominikáni získali dostatečný prostor pro rozšíření kláštera dohodli se, že novostavbě ustoupí pět solných krámů stojících v sousedství budovy konventu. Po odstranění solných krámů začala stavba 5. dubna 1723. Přípravné práce vedl pravděpodobně opavský stavitel Jan Jiří Hausrücker, kterého ale brzy nahradil jeho spolupracovník Josef Rieth. S ním uzavřel převor smlouvu podle které měl vystavět dvoupatrovou budovu obrácenou průčelím do Solné ulice a bočními křídly na východ a západ. Za odvedenou práci měl dostat 700 zlatých, 3 šefly žita a 3 sudy piva. S tesařem Jakubem Wildnerem pak dominikáni uzavřeli smlouvu na postavení dvojité pultové střechy na nové budově. Za to měl obdržet 180 zlatých, 3 šefly žita, 2 šefly ječmene a bečky piva. Stavební práce probíhaly do listopadu 1723 a po krátkém přerušení pokračovaly od února 1724. Veškeré práce na nové budově byly dokončeny do října 1724. Předpokládané náklady na novostavbu byly celkově překročeny o 128 zlatých.[8]

Zrušení kláštera

Velké zadlužení kláštera vedlo k tomu, že nakonec sami dominikáni žádali o zrušení kláštera. Dne 14. března 1786 napsali převor Sigisbert Sigl a podpřevor Petr Müller moravskoslezskému guberniu, že klášter nemá dost peněz na výživu a ošacení svých členů a věřitelé hrozí podáním žalob. Podle návrhu provinciála dominikánů Jakuba Schantla měli být opavští dominikáni umístěni do jiných klášterů, ale pro obtíže s rušením jiných dominikánských klášterů mělo být zrušení opavského kláštera prozatím odloženo. Nakonec císař Josef II. 17. června 1786 rozhodl o zrušení kláštera. V rámci likvidace kláštera byl sepsán veškerý majetek kláštera. Sepsány byly také cennosti klášterního kostela sv. Václava. Byly zinventarizovány i klášterní dvory na Jaktařském předměstí a v Mokrých Lazcích a klášterní pivovar na rohu Pekařské a Solné ulice.[9] Dne 20. října 1786 byla v klášterním kostele naposledy sloužena mše a po jejím skončení došlo k předání veškerého zbývajícího majetku novému správci. Tím bylo ukončeno takřka pět století působení dominikánského řádu v Opavě.[10]

Boj o záchranu kláštera
„ Na základě usnesení okresního aktivu pro památky a muzea a jednání na odboru školství a kultury ONV v Opavě a v souladu se stanoviskem příslušných orgánů MěstNV Opava navrhuji, aby bylo prostřednictvím KNV v Ostravě požádáno Ministerstvo školství a kultury o vypsání dominikánského kláštera ze státního seznamu památek. Jako důvody uvádím katastrofální technický stav budovy, malou uměleckou hodnotu (způsobenou častými přestavbami v minulosti), neaktuálnost původně navrhovaného využití budovy pro umístění Slezského muzea. Závažný důvod vidím také v tom, že přes několikeré jednání na úrovni okresu a kraje nebude možno v příštích letech zajistit potřebnou částku na realizaci původně zpracovaného projektu. Demolicí kláštera by podle názoru odborníků byl uvolněn prostor v okolí umělecky cenného kostela sv. Václava tak, že by jeho hodnota ještě více vynikla. “
— Ze stanoviska inspektora kultury ONV Opava Miroslava Malury[11]

V roce 2007 přešel klášter spolu s kostelem sv. Václava do správy Opavské kulturní organizace.[12]

Odkazy

Poznámky

    Reference
    1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-25]. Identifikátor záznamu 146360 : Klášter dominikánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
    2. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 538. Dále jen Encyklopedie moravských a slezských klášterů.
    3. ŠTĚPÁN, Václav. Dějiny dominikánského kláštera a kostela svatého Václava v Opavě. Opava: Opavská kulturní organizace, 2014. 334 s. ISBN 978-80-905396-5-5. S. 21. Dále jen Dějiny dominikánského kláštera.
    4. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, s. 539.
    5. Dějiny dominikánského kláštera, s. 50.
    6. Dějiny dominikánského kláštera, s. 53.
    7. Dějiny dominikánského kláštera, s. 56.
    8. Dějiny dominikánského kláštera, s. 204-207.
    9. Dějiny dominikánského kláštera, s. 236-243.
    10. Dějiny dominikánského kláštera, s. 250.
    11. Dějiny dominikánského kláštera, s. 281–282.
    12. Dějiny dominikánského kláštera, s. 292.

    Literatura
    • BENÁKOVÁ, Hana. Středověká architektura mendikantských řeholí v Opavě. Časopis Slezského zemského muzea. 1975, roč. B 24, s. 120–130. ISSN 1211-3131.
    • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
    • KOUŘILOVÁ, Markéta; KOZÁK, Petr. Memorabilia opavských dominikánů : edice pamětních spisů z 1. poloviny 18. století. Praha: Slezské zemské muzeum, 2013. 171 s. ISBN 978-80-86224-96-1. (česky, latinsky)
    • MÜLLER, Karel; ŽÁČEK, Rudolf, a kol. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X.
    • PLAVEC, Leopold. Obnova budovy bývalého dominikánského kláštera a kostela sv. Václava v Opavě. Slezsko. 1969, roč. 1, čís. 2.
    • ŠIKULOVÁ, Vlasta. Zpráva o pokračování výzkumu dominikánského kláštera v Opavě. Vlastivědný věstník moravský. 1982, roč. 34, s. 206–208. ISSN 0323-2581.
    • ŠTĚPÁN, Václav. Osudy archivu a knihovny dominikánského kláštera v Opavě. Sborník archivních prací. 2003, roč. 53, s. 525–549. ISSN 0036-5246.
    • ŠTĚPÁN, Václav. Dějiny dominikánského kláštera a kostela svatého Václava v Opavě. Opava: Opavská kulturní organizace, 2014. 334 s. ISBN 978-80-905396-5-5.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.