Dolní maják Suurupi

První maják na poloostrově Suurupi byl dřevěný 11 m vysoký postavený v roce 1859. O rok později byl vybaven Fresnelovou čočkou. V roce 1863 byla východní stěna majáku natřená na bílo ostatní byly žluté a střecha červená. V roce 1885 v rámci oprav byl maják zvýšen o jedno podlaží (o 3,5 m). Od roku 1888 jsou všechna stěny bílé.[5] V roce 1911 byla přistavěna dřevěná technická budova, obytný dům pro strážce majáku.[6] V roce 1931 byl zavedeno používání acetylénové lampy a vymezen světelný sektor.[7] Maják přežil období druhé světové války bez vážných škod. Estonská sovětská socialistická republika stavěla nové a opravovala nejvíce poškozené majáky. Díky tomu se dochoval tento jediný dřevěný maják v Estonsku. Maják je nejstarším dřevěným majákem v severní části Evropy.[8]

V roce 1998 byla provedena rozsáhlá záchranná práce. Maják byl kompletně restaurován.

S majákem se dochovala obytná budova strážce majáku, technická budova, sauna a sklad na petrolej[9]. Celý komplex je chráněným kulturním dědictvím Estonska. Maják je plně automatizován.[10]

Pyramidová čtyřpatrová dřevěná věž postavená na obdélníkovém půdorysu 10 x 8 m ukončená sedlovou střechou.[6] Maják je natřen bílou barvou.[1] V každém patře je jiné okno, v nejvyšším patře je balkon pod zdrojem světla. Původním zdrojem světla byla petrolejová lampa, od roku 1967 byl elektrifikován.[5]

Technická budova z roku 1911 je nízká přízemní dřevěná stavba s dělenými okny o výměru 36,2 m²[6]

Obytný dům z roku 1911 je nízká přízemní stavba postavena na půdorysu T. Dělená okna majípůvodní okenice.[11]

zdroj[3][12][13][14]

• výška světla 18 m n. m.
• dosvit 11 námořních mil
• záblesky bílého světla v intervalu 3 sekund
• sektor: bílá 242,5°–250,5°

označení

• Admiralty: C3786
• ARLHS: EST-012
• NGA: 12767
• EVA 374

• 
  Areál majáku
• 
  Sklad petroleje
• 
  Maják a technická budova (vpravo)