Dolní Olešnice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1241. Dolní Olešnice vznikla v polovině 13. století za tzv. vnitřní kolonizace domácím českým obyvatelstvem a stala se centrem Olešnického újezdu. Olešnický újezd tehdy zahrnoval území dnešní Olešnice, Ždírnice a Borovnice. Jméno obce je zřejmě odvozeno od hustého porostu olší podél břehů páteřního Kalenského potoka.

Až do druhé světové války zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. V roce 1938 připadla Dolní Olešnice Třetí říši; po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo kromě smíšených manželství odsunuto.[4]

• Kostel sv. Jakuba – areál venkovského kostela, vystavěného ve druhé polovině 16. století, snad podle návrhu Carla Valmadiho.
• Sousoší Kalvárie – pozdně barokní sousoší vytvořené v regionální dílně. Příklad barokního zásahu do krajiny. Zlidovělá kamenická práce představující Krista na kříži, Marii a Jana Evangelistu.[5]
• Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – hodnotná sochařská práce lidového charakteru datovaná do roku 1800. Doklad vysoké úrovně regionálních sochařských dílen. Pískovcový pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého stojí nedaleko kostela sv. Jakuba po levé straně u místní komunikace ve směru Dolní Olešnice – Horní Olešnice.[6]
• Fara – Pozdně barokní jednopatrová budova s mansardovou střechou. Postaveno roku 1787. Zachovalá dispozice z osmdesátých let 18. století.[7]
• Hrob rudoarmějce – Hrob neznámého vojáka, příslušníka Rudé armády. Postaven po roce 1950. Doklad válečných událostí na Trutnovsku.
• Pomník osvobození – symbolický památník osvobození v roce 1945. Postaveno po roce 1950, s pozdějšími úpravami.
• Lidová architektura (v tomto regionu se vyskytují charakteristické roubené stavby s tzv. křížovou světničkou, spočívající na sloupech nad vchodem; v Dolní Olešnici jsou to např. čp. 76 a 99)[8][9]
• Další kulturní památky se nachází v osadě Vestřev. Patří k nim zámek Nové Zámky postavený na přelomu 16. a 17. století.

Po jedenáctileté přestávce byla dne 23. dubna 2019 v obci Dolní Olešnice obnovena těžba pyropů, drahokamů krvavě rudé barvy, známých jako české granáty. Tyto drahokamy jsou těženy pro potřeby Družstva umělecké výroby Granát se sídlem v Turnově, kde jsou používány při výrobě šperků. Jedná se o druhé průmyslově těžené ložisko českých granátů nejen v ČR, ale i na světě - první se nachází v Podsedicích na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Pyropy byly v Podkrkonoší těženy již v minulosti, a to rovněž na území Dolní Olešnice, u Kalenského potoka v části Vestřev.[10] Těžba ve Vestřevi trvala 15 let a byla ukončena v roce 2008.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Olešnice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Olešnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dolní Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)