Bludovice (Havířov)

Bludovice (dříve zvané Dolní Bludovice, německy Nieder Bludowitz[2], polsky Błędowice (Dolne)) jsou část města Havířova v okrese Karviná. Nachází se na jihovýchodě Havířova. Prochází zde silnice I/11. V roce 2009 zde bylo evidováno 841 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 2577 obyvatel.[4]

Bludovice
Kostel svaté Markéty
Lokalita
Charakterčást města
ObecHavířov
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice49°45′42″ s. š., 18°27′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 622 (2011)[1]
Katastrální územíBludovice (9,35 km²)
PSČ736 01
Počet domů834 (2011)[1]
Bludovice
Další údaje
Kód části obce37699
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První vzmínka o obci jako Bluda je z roku 1335 ve zprávě o diecezní  sbírce pro  Vatikán  diecéze ve Vratislavi, kterou připravil papežský nuncius Galhard z Cahors [5] . Místní katolická farnost  Svaté Margarety proto musela vzniknout před rokem 1335. V té době byla obec politicky na hranici piastovského Těšínského knížectví, které bylo léno českého království od roku 1327. Od roku 1526 v důsledku toho, že Habsburkové převzali český trůn až do roku 1918 bylo v habsburské monarchii . Katolická farnost byla znovu zmíněna v podobném seznamu, který v roce 1447 připravil arcibiskup Opole Mikołaj Wolff pod názvem Bluda [6]. V 15. století fungovala forma Blaude přizpůsobená němčině. V roce 1450 jsou zmíněny  dua Blandowicze villas takže v 15. století byla vesnice rozdělena na Dolní a Horní Bludovice[5]. Majiteli obce byli zpočátku ve středověku Bludowští erbu   Kornic. Od roku 1461 se majitelem obce stal  Jan Bludowski z z Dolních Bludovic, který  je prvním zástupcem samostatné větve rodiny Bludowskich. V roce 1528 Jan Bludowski (stejný jako v roce 1461 nebo jeho syn) obdržel od Jana z Pernštejna, těšinského regenta potvrzení rodinných výsad v Dolních Bludovicích, která brzy prodal[7] . Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nieder Bludowitz 2 548 obyvatel, z toho 2 377 trvale registrovaných, 2 459 (96,9%) bylo polských, 45 (1,8%) německých a 33 (1,3%) česky hovořících, 329 (12,9%) bylo katolických, 2 170 (85,2%) protestantů, 3 (0,1%) kalvinistů, 26 (1%) bylo judaismu a 20 (0,8%) bylo jiné náboženství nebo označení [8].

Bludovice je také název katastrálního území o rozloze 9,35 km2.[9] V katastrálním území Bludovice leží i Podlesí a Životice.

V Dolních Bludovicích se narodil Józef Kiedroń (1879–1932), důlní inženýr, sociální aktivista, politik, polský ministr průmyslu a obchodu. V obci také bydlel Wiesław Adam Berger polský spisovatel.

Městská hromadná doprava

Do lokality Bludovický kopec zajíždějí autobusy MHD přímo z centra města, a to linky 402, 413 a 417. Ostatní lokality Bludovic obsluhují linky 410 a částečně také 411, které ovšem nejsou vedeny do centra Havířova.

Galerie
  • Brána starého ev.hřbitova
  • Katolický kostel
  • Dům PZKO
  • Česká škola
  • Polská škola
  • Evangelický kostel

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 898.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 718, 719, záznam 7-1. Dostupné online.
  5. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528). Idzi Panic (redakcja). Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010, s. 396. ISBN 978-83-926929-3-5.. [s.l.]: [s.n.]
  6. GRÜNHAGEN, Colmar (1828-1911) Red. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens 1893, Bd. 27. [s.l.]: Josef Max & Komp. Dostupné online.
  7. Familia Silesiae, T. 1 - Silesian Digital Library. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
  8. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
  9. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-24.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.