Dolní Břežany (zámek)

Kaple sv. Maří Magdalény, která byla přistavěna k zámku mezi roky 1885 až 1887

Na místě zámku byla původně tvrz, první zmínky o ní jsou z roku 1332.[1]

Jedná se o čtyřkřídlý dvoupatrový zámek, postavený kolem čtvercového dvora, s hranolovou věží v západním průčelí. Jeho stavba pochází z roku přibližně 1600, byla vystavěna v renesančním slohu. V průjezdu je nástropní štuková výzdoba z konce 17. století, ve zdi byl vsazen náhrobník z doby kolem roku 1580. Zámek počátkem 18. století koupil pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Khünburg. Od té doby sloužil objekt jako ekonomicko-správní centrum dolnobřežanského panství, které bylo téměř 300 let ve vlastnictví pražského arcibiskupství a fungovalo jako hospodářské a finanční zázemí arcidiecéze.

Poslední zásahy do stavby proběhly v roce 1901, kdy bylo upraveno vnitřní nádvoří a přistavěna lodžie. Novorománská kaple sv. Maří Magdalény byla vystavěna v letech 1885 až 1887. Od června 1919 v zámku sídlilo italské velvyslanectví.

V roce 1945 byly pozemky se všemi budovami fakticky, nikoli však právně, zabrány státem.[2] Nejdříve po znárodnění zámek využívalo Ministerstvo zemědělství, později zde byla ubytovna pro vojáky – konkrétně Odbor zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra – tzv. červené barety, ti byli proti vnitřním předpisům nasazeni 17. listopadu na Národní třídě, kde vůči demonstrantům použili brutální násilí.[3] V zahradě a parku byla postavena benzínová pumpa, garáže, sklady či střelnice. V rámci restitucí mnohé pozemky a stavby včetně zámku získala pražská arcidiecéze zpět.

V letech 2003 a 2015 podepsala církev smlouvu s Dolními Břežany, na jejímž základě spolupracuje s obcí na jejím rozvoji. Na bývalých pozemcích spadajícím k zámku (bylo zde hospodářské zázemí) byla vystavěna vědecká výzkumná centra ELI Beamlines a HiLASE.