Dobrodeia Kyjevská

Dobrodeia Kyjevská se narodila v Kyjevě na počátku 12. století, přesný rok však není známý; spekuluje se o roce 1102. Byla dcerou velkoknížete Mstislava I. Kyjevského a jeho choti Kristiny Ingesdotter Švédské.[1] Měla sestru Ingeborg a dalších devět sourozenců.[2]

V roce 1122 se provdala za Alexia Komnena, nejstaršího syna a v té době spoluvladaře byzantského císaře Jana II. Komnena. Získala titul císařovny a přijala jméno Irena po své tchyni, císařovně Ireně Uherské.[3] Manželovi porodila v roce jediné dítě, dceru Marii.[3]

U císařského dvora v Konstantinopoli se stala součástí kruhu ženských intelektuálek, kam kromě ní patřila například teta jejího manžela Anna Komnéna a jistá šlechtična Irena, známá podporováním astrologie.[4] Dobrodeia Kyjevská byla těmito ženami vedena k tomu, aby se zhlédla ve vědě a intenzivně studovala. V dobovém záznamu stojí: „Nenarodila se v Aténách, ale přejala moudrost všech Řeků.“[4] Studovala hlavně díla antického lékaře Galéna a některé jeho spisy přeložila do ruštiny. Teodor Balsamon o ní napsal, že „byla fascinována léčebnými metodami“ a že sama připravovala masti a popsala jejich účinky ve spisu Alimna (což se dá přeložit jako Masti).[4] Tento spis je považován za první lékařské pojednání sepsané ženou a jeho zbytky jsou uloženy ve Florencii. [4]

Zemřela 16. listopadu 1131.[1]