Distributor elektřiny

Distributor elektřiny je vlastníkem elektrického vedení a elektroměru, prostřednictvím kterého se elektrická energie dostává z elektrárny až ke koncovému zákazníkovi.

Distributoři elektřiny v České republice
  • EG.D (dříve E.ON Distribuce) – Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj
  • PREdistribuce – Praha a Roztoky u Prahy
  • ČEZ Distribuce – Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Rozdíl mezi dodavatelem a distributorem

Dodavatel elektřiny je společnost, který prodává energii, komoditu jako takovou. Na faktuře, je vidět, že platby jsou rozděleny – část je za distribuci, část za silovou energii. Distributor elektřiny vlastní elektrického vedení a potrubí, kterými vede elektřinu do domácností.

Na rozdíl od distributora, lze dodavatele změnit a ovlivnit výši měsíční platby. Distribuční společnost se stará o přenos energie. Kromě toho distributor provádí také každoroční odečty stavu elektroměrů a řeší případné problémy s poničenými plombami na elektroměrech, které mohou ukazovat na černý odběr elektřiny.[1] Zároveň je také tím, na koho je třeba se obrátit při zavedení elektřiny pro nové odběrné místo. V zastavěném území dle energetického zákona distributor musí elektrickou přípojku zřídit na své náklady. Mimo zastavěnou plochu pak záleží na délce přípojky. Pokud nepřesáhne 50 metrů, opět všechny platby za její zhotovení padají na bedra distributora.[2]

Cena elektrické energie se skládá ze dvou základních částí: regulovaná a neregulovaná složka. Do regulované složky se zahrnuje cena za distribuci, tedy nejčastěji náklady na dopravu, skladování energie a distribuci. Patří sem poplatky za hlavní jistič, distribuci na vysokém a nízkém tarifu, příspěvek na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo cenu za činnost operátora trhu s elektřinou. Regulovaná složka je stanovována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Meziroční růst této složky je proto u jednotlivých distributorů obdobný. V průměru tvoří podíl regulovaných položek přibližně 50 % výsledné ceny dodávky pro zákazníky kategorie domácností – poplatky distributorům jsou v roce 2020 přibližně 37,7 % ceny elektřiny, další složkou je podpora obnovitelných zdrojů energie, která tvoří 12,8 % a 2,66 % je poplatkem za systémové služby a za činnosti OTE.[3] Ceny distribuce stanoví jednou ročně, a to na následující kalendářní rok, nejpozději 30. listopadu.

Druhou, neregulovanou část tvoří cena dodávané elektřiny, na kterou se regulace ERÚ nevztahuje. Právě tato cena závisí na nabídce obchodníků a výrobců elektřiny. Poplatek zahrnuje částku za hlavní jistič a za spotřebované množství elektřiny. Jednotliví dodavatelé liší zejména cenami silové elektřiny za MWh.[4] Podmínky distribuce elektřiny podléhají energetické legislativě, která obsahuje energetické zákony, vyhlášky, cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a pravidla provozování distribuční soustavy.

Reference
  1. Neplaťte elektřinu za zloděje: Jak zjistit černý odběr elektrické energie?. Elektrina.cz [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online.
  2. HAMALČÍKOVÁ, Kamila. Jak zřídit elektrickou přípojku a kolik za ni zaplatíte? [online]. 2019-06-24 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online.
  3. ERÚ vydává cenová rozhodnutí stanovující regulované ceny v elektroenergetice a plynárenství pro příští rok [online]. ERÚ [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
  4. Změnou dodavatele elektřiny ušetříte a můžete získat lepší klientský přístup [online]. mesec.cz, 2009-4-23 [cit. 2013-07-09]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.