Štětkotvaré

Štětkotvaré (Dipsacales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 2 čeledi: zimolezovité a kalinovité. Ze známých rostlin sem náleží např. kozlík, bez, zimolez, chrastavec.

Štětkotvaré
Hlaváč fialový (Scabiosa columbaria)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Juss. ex Bercht. & J.Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Zástupci řádu štětkotvaré jsou byliny i dřeviny. Charakteristické jsou pro ně zejména vstřícné listy a květy ve vrcholičnatých květenstvích.[1] Květy jsou zpravidla oboupohlavné a pětičetné, pravidelné nebo souměrné. Tyčinek je různý počet, nejčastěji 3 až 5. Semeník je spodní, řidčeji polospodní.[2]

Rozšíření

Řád je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší zastoupení má v mírném pásu severní polokoule.[3] V naší květeně jsou zastoupeny obě čeledi, a to celkem 11 rody.

Taxonomie

Řád štětkotvaré zahrnuje v současném pojetí (APG IV) pouze 2 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae) a kalinovité (Viburnaceae). V minulosti byly v rámci tohoto řádu nejčastěji rozlišovány 4 čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae), kozlíkovité (Valerianaceae), kalinovité (Viburnaceae) a pižmovkovité (Adoxaceae).

Bazální větví řádu je čeleď kalinovité (Viburnaceae), která byla v systému APG sloučena s čeledí pižmovkovité (Adoxaceae). Následuje 6 monofyletických větví, které by bylo možno pojmout jako samostatné čeledi: zimolezovité (Caprifoliaceae s. str.), štětkovité (Dipsacaceae), zimozelovité (Linneaeceae), kozlíkovité (Valerianaceae), Morinaceae a Diervillaceae). Dnešní taxonomie se však kloní k jejich shrnutí do jediné čeledi, zimolezovité (Caprifoliaceae s. l.).[1][4][5][3]

Řád štětkotvaré při užším pojetí čeledí

 Dipsacales

Viburnaceae (Adoxaceae)

Diervillaceae

Caprifoliaceae s.str.

Linnaeaceae

Morinaceae

Dipsacaceae

Valerianaceae

[3]

Význam

Zástupci řádu štětkotvaré mají největší využití jako okrasné dřeviny (kalina, zimolez, pámelník aj.). Některé druhy jsou využívány v medicíně nebo bylinném lékařství (kozlík lékařský, bez černý).

Přehled čeledí

Reference

  1. MÁRTONFI, P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
  3. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  4. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
  5. BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009.
  6. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.