Dimitrovova cena

Vyznamenání bylo založeno výnosem prezidia Národního shromáždění č. 9614 ze dne 23. května 1949.[1] Pojmenováno bylo po generálním tajemníkovi Ústředního výboru Bulharské komunistické strany a předsedovi vlády Georgim Dimitrovovi. Cena byla udílena bulharským jednotlivcům i kolektivům jako nejvyšší ocenění za úspěchy ve vědecké, kulturní a strojírenské oblasti. Oceňované vědecké či umělecké dílo mělo být zveřejněno (publikováno, vystaveno ap.) nejméně šest měsíců před udělením ocenění. Po udělení ocenění příjemce získal medaili a čestný titul Laureát Dimitrovovy ceny, který byl v hierarchii čestných titulů Bulharské lidové republiky na devátém místě. Poprvé byla cena udělena v roce 1950.[2]

V roce 1960 došlo výnosem Národního shromáždění č. 275 ze dne 30. června 1960 k reformě vyznamenání.[1] Byla zachována pouze nejvyšší třída a byly zavedeny také dva samostatné výbory pro volbu vítěze ceny. Jeden výbor byl určen pro oblast literatury a umění a druhý pro oblast vědy. Další reforma z roku 1971 cenu zpřístupnila i cizincům.[3]

Po pádu komunistického režimu byla v roce 1991 zrušena. Od svého založení v roce 1949 do zrušení v roce 1991 byla udělena v 1288 případech.[1][2]

Od svého založení do roku 1960 byla cena udílena ve třech třídách. Od roku 1960 byla až do svého zrušení udílena pouze v jediné třídě.[2]

• I. třída
• II. třída
• III. třída

Medaile měla kruhový tvar o průměru 26 mm. Na přední straně bylo reliéfní vyobrazení Georgiho Dimitrova s reliéfním vyobrazením vavřínové větvičky při pravém okraji. Na zadní straně byl nápis Лауреат На Димитровска Награда (laureát Dimitrovovy ceny). Původně byla medaile vyráběna z bronzu, později ze zlata.[2]

Stuha umístěná v kovovém rámečku byla v případě I. a III. třídy červená, v případě II. třídy byla červená s bílým pruhem při obou okrajích, kterým procházel úzký pruh v zelené barvě.[2]

• 
  Cena II. třídy
• 
  Cena III. třídy