Dilenie

Dilenie[1] (Dillenia), česky též hodara, je rod rostlin z čeledi dileniovité. Jsou to převážně stálezelené stromy se střídavými jednoduchými listy. Květy jsou pravidelné, většinou bílé nebo žluté, s mnoha tyčinkami. Plodem je souplodí měchýřků, u některých druhů kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Rod zahrnuje asi 59 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii, Madagaskaru, Seychelách a Austrálii. Většina druhů roste v tropických stálezelených lesích. Květy mají specializovaný způsob opylování, tzv. buzz-pollination. Nejznámějším zástupcem je dilenie indická, poskytující ovoce známé jako sloní jablko. Některé druhy jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny.

Květenství Dillenia pentagyna
Dilenie
Dilenie indická s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddileniotvaré (Dilleniales)
Čeleďdileniovité (Dilleniaceae)
Roddilenie (Dillenia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Dilenie jsou stálezelené nebo výjimečně opadavé stromy, případně keře. Některé druhy vlhkých stanovišť mají chůdovité kořeny. Listy jsou jednoduché, střídavé, až 50 cm dlouhé. Některé druhy mají řapíky s objímavými křídly. Květy jsou pravidelné, jednotlivé nebo uspořádané v chudých až mnohokvětých hroznech. Kalich je nejčastěji pětičetný, řidčeji z jiného počtu lístků (4 až 18), dužnatý a za plodu se často zvětšující. Koruna je nejčastěji pětičetná, příp. čtyř nebo až sedmičetná, u některých druhů chybí. Tyčinek je velmi mnoho, vnitřní mají často delší prašníky než vnější. Gyneceum je složeno ze 4 až 20 částečně srostlých plodolistů, přirostlých ke kuželovitému receptákulu. Každý plodolist obsahuje 5 až mnoho vajíček. Plodem je souplodí na bázi srostlých měchýřků, u některých druhů jsou plody nepukavé a kompletně obklopené zvětšeným, dužnatým kalichem. Semena mají bílý nebo červený míšek (u některých druhů zakrnělý).[2][3][4]

  • Listy Dillenia philippinensis
  • Květ dilenie indické
  • Květ Dillenia excelsa
  • Puklé měchýřky Dillenia alata

Rozšíření

Rod zahrnuje asi 59 druhů.[5] Je rozšířen v oblasti od Madagaskaru a Seychelských ostrovů přes Indii a jižní Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Fidži a severovýchodní Austrálii. Největší areál má dilenie indická a Dillenia pentagyna. Většina druhů roste ve stálezelených tropických lesích, a to zejména v nižších nadmořských výškách do 1000 metrů, řidčeji až do 2000 metrů. Některé opadavé druhy rostou na savanách či v monzunových lesích. Dillenia alata je stálezelený druh, rozšířený na savanách v Austrálii a Nové Guineji. Je to jediný australský druh, který roste v Queenslandu a Severním teritoriu.[4]

Ekologické interakce

Květy dilenií neobsahují nektar a jsou opylovány včelami sbírajícími pyl. Hlavními opylovači jsou drvodělky (Xylocopa). Jedná se o tzv. buzz-pollination, při níž včela vibrováním vlastního těla vytřásá pyl z póru na konci prašníků.[6][7] Dilenie jsou v tropické Asii živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů rodu Vagrans a Cyrestis.[8]

  • Motýl Vagrans egista
  • Motýl Cyrestis maenalis
  • Housenka Cyrestis thyodamas

Zástupci
  • dilenie indická (Dillenia indica)

Význam
Sloní jablko, plody dilenie indické

Dilenie indická je pěstována pro plody, známé jako sloní jablko. Konzumuje se zdužnatělý kalich obklopující plod, který má kyselou, osvěžující chuť, jedlý je také míšek obklopující semena.[9] Druh je využíván v indické medicíně. Dalším lékařsky používaným druhem je Dillenia pentagyna.[10]

Různé druhy mají ozdobné olistění a nápadné květy a jsou v tropech pěstovány jako okrasné dřeviny. Náleží mezi ně zejména dilenie indická, Dillenia philippinensis a Dillenia suffruticosa.[4] Dřevo dilenií je málo trvanlivé. Občas se lokálně používá např. na lehké stavby. Dřevo Dillenia pentagyna slouží k výrobě kvalitního dřevěného uhlí.[4]

  • Řez plodem dilenie indické
  • Rozkrájené sloní jablko
  • Pokrm ze sloního jablka

Odkazy

Reference
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. ZHANG, Zhixiang; KUBITZKI, Klaus. Flora of China: Dillenia [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)
  4. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4(1). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1948. (anglicky)
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)
  6. ENDRESS, Peter K. Relationships between floral organization, architecture, and pollination mode in Dillenia (Dilleniaceae).. Plant Systematics and Evolution. 1997, čís. 206.
  7. HEPBURN, Randall; RADLOFF, Sarah E. Honeybees of Asia. [s.l.]: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-16421-7. (anglicky)
  8. VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
  9. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
  10. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.