Dilatační kardiomyopatie u psů

Příznaky se u každého jedince mohou lišit, ale mezi nejčastější projevy DCM patří dušnost a kašel při fyzické aktivitě. U psa se může projevit problém s pohybovým aparátem při vstávání a lehání, s tím souvisí celková slabost organismu. Jedinec bývá unavený a může trpět nechutenstvím. V pozdějším stádiu ubývá na hmotnosti a sliznice i jazyk mohou být bledé či zbarvené až do fialové barvy. Častokrát bývají dalšími příznaky také: slabší pulz, rychlejší tepová frekvenci a zvětšení dutiny břišní či otoky (volná tekutina v těle).

Onemocnění se dle statistik objevuje nejčastěji mezi 4. až 12. rokem života. Často se DCM začne projevovat až v pokročilé fázi. Mnohdy je onemocnění asymptomatické a dojde k náhlému úmrtí jedince bez projevu jakéhokoli příznaku.[5][6]

V případě, že se vyskytnou některé příznaky z výše uvedených, je nezbytně nutné navštívit veterinární ordinaci a zdravotní stav psa konzultovat s veterinárním lékařem, který pacienta důkladně vyšetří (poslech, odběr krve a následný laboratorní rozbor) a při podezření na kardiologické onemocnění provede následující vyšetření:

• RTG - snímek ukáže v jakém stavu jsou plíce (případný otok) a srdce, odhalí přítomnost nahromaděné tekutiny v těle
• Echokardiografie - zhodnotí srdeční funkci (pumpování krve), dále velikost a stav srdečních komor a chlopní
• EKG - snímá srdeční aktivitu a tím odhalí možnou srdeční arytmii
• Dopplerův přístroj - slouží k měření krevního tlaku u psa nebo kočky[6][7]

Dilatační kardiomyopatie je jedním z mnoha onemocněních, které se bohužel nedají léčit. Pacientovi se podávají medikamenty (př. Vetmedin S, Fortekor plus), které zpomalují průběh nemoci (srdeční arytmie a selhání srdce). Dále může pacient dostávat léky na odvodnění. Díky této terapii je možné průběh onemocnění zpomalit a prodlužit tak život psa o nějaký čas - zde hodně závisí, v jakém stádiu byla dilatační kardiomyopatie diagnostikována. Vědecké studie prokazují, že pouze 17 - 35 % psů s dilatační kardiomyopatií žije déle než 1 rok od diagnostiky veterinárním lékařem.[6][8]

U plemen s genetickými predispozicemi pro DCM se doporučuje nechat zvíře (cca od 2–3 let) jedenkrát za rok preventivně vyšetřit, aby se v případě výskytu onemocnění mohla zahájit včasná medikace.[5]

Při kardiologických onemocnění bývá doporučena klinická veterinární dieta, která může pozitivně přispět ke zlepšení zdravotního stavu zvířete pomocí medikamentů a vhodné výživy. Pro psy s kardiologickými potížemi jsou vyvinuty speciální veterinární krmiva jako například: Vet Life Natural DOG Cardiac, Royal Canin Veterinary Diet Dog Cardiac, Purina PPVD Canine CC Cardio Care a jiné na doporučení veterinárního lékaře.

Toto srdeční onemocnění má za následek poměrně vysokou úmrtnost u středních, velkých a obřích plemen psů. Plemena, u kterých je dilatační kardiomyopatie nejčastěji diagnostikována je dobrman a německý boxer. Přibližně u poloviny dobrmanů a asi jedné třetiny německých boxerů dojde během života k rozvoji DCM.[8] Dalším náchylným plemenem je portugalský vodní pes, u kterého se DCM může vyskytnout u velmi mladých jedinců, kteří nedovršili ani 2 rokům života. Mezi obří plemena trpící tímto srdečním onemocnění patří například: německá doga, novofoundlandský pes, irský vlkodav či svatobernardský pes. Výjimkou u menších plemen je americký a anglický kokršpaněl.[9]