Dieckmannova kondenzace

Dieckmannova kondenzace je vnitromolekulární reakce diesterů se zásadami za vzniku β-ketoesterů.[1] Je pojmenována po německém chemikovi Walteru Dieckmannovi.[2][3] Mezimolekulární obdobou je Claisenova kondenzace.

Dieckmannova kondenzace

Mechanismus

Deprotonací esteru na pozici α vznikne enolátový anion, u kterého následně dojde k nukleofilnímu ataku za vzniku cyklického enolu. Protonací pomocí Brønstedovy–Lowryho kyseliny (například H3O+) se obnoví β-ketoester.[4]

Mechanismus Dieckmannovy kondenzace

Vzhledem ke sterické stabilitě pěti- a šestičlenných cyklů nejčastěji vznikají právě takovéto produkty. 1,6-diestery vytváří pětičlenné β-ketoestery, zatímco 1,7-diestery vytváří šestičlenné β-ketoestery.[5]

Animace reakčního mechanismu

Odkazy

Související články

Literatura
  • Dieckmann, W. Ber. 1894, 27, 102 & 965
  • Dieckmann, W. Ber. 1900, 33, 595 & 2670
  • Dieckmann, W. Ann. 1901, 317, 51 & 93

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dieckmann condensation na anglické Wikipedii.

  1. Davis, B. R.; Garrett, P. J. Compr. Org. Synth. 1991, 2, 806-829. (Review)
  2. Harold Kwart; Kenneth King. PATAI'S Chemistry of Functional Groups: Carboxylic Acids and Esters (1969). Příprava vydání S. Patai. [s.l.]: [s.n.], 1969. ISBN 9780470771099. DOI 10.1002/9780470771099.ch8. Kapitola Rearrangement and cyclization reactions of carboxylic acids and esters, s. 341–373.
  3. J. P. Schaefer; J. J. Bloomfield. The Dieckmann Condensation (Including the Thorpe-Ziegler Condensation). Organic Reactions. 1967, s. 1–203. ISBN 0471264180. DOI 10.1002/0471264180.or015.01.
  4. Janice Gorzynski Smith. Organic Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. ISBN 978-0073327495. S. 932–933.
  5. Dieckmann Condensation [online]. Organic Chemistry Portal. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.