Barvoslepost
Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název daltonismus je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Celkem v populaci trpí daltonismem 9 % mužů a 0,4 % žen.
Barvoslepost | |
---|---|
Ukázka testu barvosleposti | |
Klasifikace | |
MKN-10 | H35.5 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Typy
Dle závažnosti se dělí na úplnou barvoslepost, kdy člověk vnímá pouze odstíny šedi, a částečnou barvoslepost, při níž jde o poruchu vnímání jen některé z barev (částečná nebo úplná). V populaci je porucha červené a zelené barvy gonosomálně recesivně dědičná (zodpovědný gen leží na chromozomu X), proto jsou častější než porucha pro vidění modré barvy.[1]
Typy poruch barvocitu jsou:
- Protanopie je porucha barvocitu, při které postižený nevnímá červenou barvu. Částečná porucha se nazývá protanomalie.
- Deuteranopie – postižený nevnímá zelenou barvu. Částečná porucha se nazývá deuteranomalie.
- Tritanopie znamená, že postižený nevnímá modrou barvu. Částečná porucha se nazývá tritanomalie.
- Normální barvocit
- Protanopie
- Deuteranopie
- Tritanopie
Vyšetření barvocitu
Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních schémat. Pseudoizochromatické tabulky slouží ke screeningovému vyšetření barvocitu. Tabulky obsahují body různých barev a stejného jasu. Barevné body vytvářejí určité číslice, písmena či geometrické tvary na pozadí odlišně zbarvených bodů. Osoba s porušeným barvocitem není schopna znaky úspěšně identifikovat.
Odkazy
Reference
- KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 91.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu barvoslepost na Wikimedia Commons
- Článek Poruchy barvocitu ve WikiSkriptech
- Článek Pseudoizochromatické tabulky ve WikiSkriptech