Determinátory v angličtině

Tyto determinátory určují, že se jmenná fráze odkazuje na informaci již známou z předchozího textu, nebo ze společné zásoby znalostí. Mezi určité determinátory patří:

• určitý člen - the
• ukazovací zájmena - this, that, these a those
• přivlastňovací zájmena - my, your, his, her, its, our, their
• podstatná jména v přivlastňovacím pádu - Peter's...
• tázací zájmena - which a what
• vztažné zájmeno - which

Tyto determinátory užíváme v případě, že jsme přesvědčeni o tom, že posluchač/čtenář ví z předchozího kontextu, o čem se mluví.

Tato druhá kategorie determinátorů se užívá v případě, že o dané věci hovoříme v širším, blíže nespecifikovaném kontextu. Mezi tyto patří:

• neurčitý člen - a/an
• výraz some
• výraz any

S výrazem some se můžeme setkat ve dvou různých podobách. V první zastupuje neurčitý člen při výrazech uvedených v množném čísle, či při nepočitatelných podstatných jménech. V případě druhém jej pak můžeme nalézt ve spojení s podstatnými jmény v jednotném čísle, kdy vyjadřuje neurčitost v podobě nějaký či někteří apod. Výraz any je pak ekvivalentem determinátoru some, avšak any se užívá v otázkách, či záporném kontextu.

Tento zvláštní druh determinátoru se vyskytuje ve frázích, které jsou v množném čísle a popisují nějaký obecný fakt, či odkazují například k obecné skupině věcí. Využívá se tak například k vyjádření:

• obecných podstatných jmen hromadných
• obecných podstatných jmen a v množném čísle
• neurčitých podstatných jmen hromadných
• neurčitých podstatných jmen v množném čísle
• vlastních jmen

Číslovky tvoří významnou část determinátorů a jejich funkcí je určit množství u daného jména či jmenné fráze. Řadíme sem:

• výrazy vyjadřující velké či malé množství - many, much, few, little apod. a jejich komparativní a superlativní podoby
• základní a řadové číslovky - one, first apod.
• výrazy vyjadřující násobky či části - half, double apod.
• výrazy označující jednotlivé členy skupiny či skupinu jako celek - each, every apod.

Součástí jmenné fráze může být nejen podstatné jméno, ale i přídavná jména a intenzifikátory (very). Pořadí jednotlivých složek je následující: determinátor intenzifikátor přídavné jméno podstatné jméno (příklad: "a very big red apple").

Před jmennou frází se může nacházet více než jeden determinátor. Jejich pořadí je obvykle pevně dané. Proto rozlišujeme predeterminátory, centrální determinátory a postdeterminátory.[1]:

• Predeterminers: zlomky (half), násobky (twice, five times, double), all, both, quite, such; až na výjimky smí být použit nejvýše jeden predeterminer
• Central determiners: členy (a, an, the), přivlastňovací zájmena (my, your, his, her, ...), ukazovací zájmena (this, that)
• Postdeterminers: neurčité číslovky (many, few, several), řadové číslovky (two, three, ...), odkazy na pořadí (next, last, previous, ...)

Pokud před jmennou frázi umístíme předložku, vznikne předložková fráze. Předložkové fráze se obvykle používají jako příslovečná určení nebo předměty. Předložka je vždy před determinátorem.