Deindustrializace
Deindustrializace je definována jako dlouhodobý úbytek zaměstnanců ve výrobním sektoru. Je spjata s přesunem průmyslové výroby do jiných rozvojových států mimo velká města a s technologickými inovacemi ve výrobě. U obou těchto případů se zvyšuje počet i podíl zaměstnanců v nevýrobních sektorech. V druhé polovině 20. století se objevuje v Evropě.
Typy deindustrializace
- Pozitivní deindustrializace je spjata s redukcí pracovních sil, výsledkem je růst produktivity práce.
- Negativní deidustrializace se vyznačuje úpadkem výroby a uvolněním pracovní síly, která vede ke zvýšení nezaměstnanosti.
Důvody úpadku odvětví
- vyčerpání zdrojů,
- zvýšení ceny vstupních surovin,
- nová intenzivnější technologie,
- zámořská konkurence,
- odstranění podpor,
- pokles poptávky
Důsledky
- změna v sociální struktuře obyvatelstva
- změna chování obyvatel
- změna v demografické reprodukci obyvatelstva
- změna kultury
Literatura
- HRUŠKA – TVRDÝ L. (2011): Industriální město v postindustriální společnosti. ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s, Ostrava. 222 s. ISBN 978-80-904810-1-5.
- Rozvoj regionů - regionální výroba a SLUžBY-- vybrané pojmy, vývoj v eu, [cit. 10. 12. 2016], is.muni.cz (2016).
- Geografie světového hospodářství (2016). Proces industrializace, [cit. 10. 12. 2016]
- Ekonomická geografie – Proměna globální ekonomiky a průmyslu, [cit. 10. 12. 2016], is.mendelu.cz (2016).
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.