Degeneria vitiensis

Degeneria vitiensis je stálezelená dřevina. Listy jsou aromatické, velké, kožovité, spirálně uspořádané, celokrajné, bez palistů, se zpeřenou žilnatinou. Na ploše jsou žláznatě tečkované. Květy jsou poměrně velké, úžlabní, jednotlivé, převislé na dlouhých stopkách. Kalich je trojčetný, složený z volných lístků. koruna je volná, dužnatá a opadavá, v neustáleném počtu 15-21 plátků ve 3 až 5 kruzích. Tyčinky jsou ploché, se třemi žilkami a je jich mnoho. Gyneceum je tvořené jediným svrchním, nedokonale srostlým (konduplikátním) plodolistem obsahujícím množství vajíček. Blizna sbíhá po celé délce plodolistu. Plodem je dřevitý, stopkatý měchýřek obsahující větší počet zploštělých semen.[2][3]

Druh roste jako endemická rostlina pouze na ostrovech Fidži.[2]

Poměrně velké oboupohlavné květy jsou opylovány brouky.

Rostlina vykazuje vícero starobylých znaků a byla považována za nejstarobylejší žijící kvetoucí rostlinu. Mezi archaické znaky náleží zejména ploché primitivní tyčinky vyživované 3 žilkami a nedokonale srostlý konduplikátní semeník se sbíhavou bliznou, dále neustálený počet květních částí a také opylování brouky.

Druh Degeneria vitiensis byl popsán v roce 1942. V roce 1988 byl z Fidži popsán další druh: Degeneria roseiflora. Někdy je uváděn jako samostatný, někdy jako poddruh D. vitiensis.