Desetinožci
Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec (raci, poustevníčci, krabi, krevety, langusty a další). Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí (ale vzácněji i na souši).[1]
Desetinožci | |
---|---|
Rak bahenní (Astacus leptodactylus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | rakovci (Malacostraca) |
Nadřád | velkokrunýřovci (Eucarida) |
Řád | desetinožci (Decapoda) Latreille, 1802 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stavba těla
Jméno desetinožců je odvozeno od skutečnosti, že mají deset kráčivých končetin (5 párů). Z nich alespoň jeden pár obvykle nese klepeta. Mimo to mají tři páry čelistních nožek (maxiliped), čímž se liší od ostatních velkokrunýřovců (Eucarida). Vylučování zajišťují u dospělců zpravidla antenální žlázy. V centru zájmu jsou však hlavně žábry uschované pod karapaxem v žaberním prostoru: rozlišuje se několik stavebních typů žaber podle typu uchycení a podle postranního větvení.[1]
Klasifikace
Klasifikace desetinožců prochází rozsáhlými změnami a Brusca s nadsázkou uvádí, že systematika desetinožců je oblíbenou volnočasovou aktivitou výzkumníků v tomto oboru. Obvykle se uznávají dva podřády:[1][2]
- Dendrobranchiata – asi 450 druhů s dendrobranchiátními žábrami; včetně některých komerčně významných (rod Penaeus)
- Pleocyemata – rozsáhlá rozmanitá skupina, jejíž zástupci nikdy nemají dendrobranchiátní žábry; zahrnuje tzv. „lezoucí“ (Reptantia) a „plovoucí“ (Natantia). Dále se Pleocyemata dělí na:
Reference
- BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
- BioLib.cz – Decapoda (desetinožci) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu desetinožci na Wikimedia Commons
- Taxon Decapoda ve Wikidruzích