Deantoni Parks

Narodil se v okresním městě Newnan v americkém státě Georgie. Na bicí hrál již od dětství, první soupravu dostal již ve dvou letech od svého strýce.[1] Své první lekce hry na bicí dostal ve čtyřech od lokálního pedagoga Douga Moorea, který však vyučoval výhradně starší žáky, nicméně nakonec souhlasil s tím, že bude učit i Parkse.[2] První veřejné vystoupení měl již v pěti letech se středoškolskou hudební skupinou.[3] Hudbu studoval na Berklee College of Music. V roce 2000 založil společně se zpěvačkou Sylvií Gordon skupinu KUDU. V roce 2003 začal spolupracovat s velšským hudebníkem Johnem Calem, se kterým s přestávkami vystupoval mnoho let. Spolupráci s ním považoval za velmi důležitou a prohlásil, že si myslí že pokud může hrát s ním, může hrát s kýmkoliv.[4] Calea rovněž označoval za svůj největší vzor a jednoho ze svých nejbližších přátel.[5] Rovněž byl dlouholetým spolupracovníkem baskytaristky Meshell Ndegeocello. Spolu se skladatelem Scottem Bruzenakem byl aktivní v projektu Astroid Power-Up!, se kterým v roce 2004 vydal album Googleplex.[6]

V roce 2006 byl krátce členem kapely The Mars Volta, ve které v září toho roku nahradil Blaka Fleminga. Již v listopadu skupinu opstil a nahradil jej Thomas Pridgen. Důvodem jeho odchodu byla vytíženost jinými projekty. V roce 2010 se ke skupině vrátil, nahrál s ní album Noctourniquet, ale již roku 2012 ukončila svou činnost. Po jejím rozpadu spolu s jejím frotmanem Omarem Rodríguezem Lópezem založil soubor Bosnian Rainbows.[7] Lópeze rovněž v letech 2010 až 2012 doprovázel při jeho sólových koncertech.

V roce 2012 vydal své první sólové album nazvané Touch But Don't Look.[8] Téhož roku hrál v písni „Outro (Revisited)“ diskžokeje vystupujícího pod pseudonymem Cut Chemist.[9] Rovněž vystupoval ve videoklipu k písni. Rovněž nahrál bicí pro soundtrack k počítačové hře Grand Theft Auto V.[10] Vystupoval také v reklamě na výrobky společnosti Nike. Spolu s klávesistou Nicci Kasperem, který rovněž působil v kapele KUDU, je aktivní v projektu Dark Angels.[11] Vydali řadu nahrávek, převážně remixů (například od skupiny Nirvana a mnoha dalších). V roce 2014 spolupracoval s režisérem Brunem Levym v projektu nazvaném World's End. Téhož roku spolupracoval se zpěvákem Keatonem Simonsem na projektu nazvaném Best Revenge. V roce 2015 hrál na bicí v písni „Basquiat Ghostwriter“ rappera Yasiina Beye. Téhož roku vydal své druhé sólové album Technoself. Všechny písně na desce byly nahrány v reálném čase, neobsahují žádné overduby či smyčky.[12] Roku 2016 složil společně s Niccim Kasperem hudbu k filmu Dog Eat Dog režiséra Paula Schradera. Také vydal dvě další alba: Wally a Deanthoven. Druhé z nich obsahuje upravené verze skladeb Ludwiga van Beethovena.[13] Roku 2011 složil hudbu k filmu Ready Mix režisérky Lucy Raven.[14]

V roce 2010 hrál jednoho z členů hudební skupiny ve filmu Mocná síla soucitu. Rovněž se podílel na soundtracku k dokumentárnímu filmu The Radiant Child o výtvarníkovi Jean-Michel Basquiatovi. Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími umělci, mezi které patří například Juan Alderete, Moby, Marc Ribot, Alice Smith nebo Cody Chesnutt. Rovněž se věnoval pedagogické činnosti.[15] Vyučoval například na Stanford Jazz Workshop a Berklee College of Music.[16] Roku 2016 prohlásil, že by rád založil vlastní školu.[2] Škola Technoself School of Philosophy (TSOP) vznikla roku 2020. Na bicí často hraje jen levou rukou, zatímco druhou ovládá klávesové nástroje. Sám k tomu řekl, že jeho levá ruka je rychlejší než obě ruce většiny bubeníků, díky čemuž může v dané písni hrát i další party.[17]

Roku 2015 odehrál společné turné s hudebníkem Bootsem. Následujícího roku pak odehrál několik koncertů s Busdriverem.[18][19][20]

• Touch But Don't Look (2012)
• Technoself (2015)
• Wally (2016)
• Deanthoven (EP; 2016)
• ELEVENELEVEN (EP; 2017)
• Homo Deus (2018)
• Augusta (2019)
• Westwave (2019)
• Silver Cord (2020)
• Live at Clouds Hill (2020)
• Lightlike (2020)