Darkovičky

Pravděpodobně na místě zaniklých Žibřidovic byla založena nová ves Darkovičky, která se poprvé připomíná při dělení Opavska v roce 1377. Tehdy ve vsi žil zeman Hanuš, který příslušel pod pravomoc opavských knížat Hanuše a Přemka. Samostatný statek Darkovičky byl personálně spojen od 15. století s Markvartovicemi za majitelů Bzenců z Markvartovic. Po smrti otce Fabiána a smrtí bratří Jana a Jiřího zdědil Markvartovice s Darkovičkami Kryštof Bzenec mající za manželku Ludmilu Birkovou z Násile, v roce 1551 odprodal Markvartovice a ponechal si jen Darkovičky, kde zbudoval tvrz. Evangelický majitel neměl lehké pořízení se sousedy, katolickými pány z Vrbna na Hlučíně, kteří se soudili nejprve o majetek s velehradskými cisterciáky a pak se soustředili na Kryštofa Bzence. V roce 1566 inscenovali jeho přepadení v Darkovičkách, kde jej svázaného dovlekli na náves a pak jej propustili, aby se záhy dobývali do jeho dvora. Za této napjaté situace pan Kryštof raději Darkovičky následujícího roku pánům z Vrbna prodal a usídlil se v Opavě. Takto byly Darkovičky připojeny k hlučínskému panství. Evangelíci z tohoto panství se nadále scházeli tajně k bohoslužbám, a není proto divu, že za třicetileté války zde došlo k vážným střetům, při kterých Darkovičky zpustly. Za majitele Františka Řehoře hraběte Gianini žilo v Darkovičkách k roku 1721 10 sedláků a 7 zahradníků. Panský dvůr a krčma patřily majitelům hlučínského panství. V roce 1823 požár zničil v Darkovičkách většinu dřevěných budov, v roce 1831 pro nově založenou školu obec koupila podle pověsti bývalý rytířský zámek Bzenců s výčepním právem a sousední kovárnu. 8. září 1863 byl ve vsi odhalen pomník zdejšího rodáka a sochaře Jana Jandy z Berlína „Panuj Marie“, v letech 1873–1874 byla postavena kaple. Po připojení k ČSR měly Darkovičky rozlohu 477 ha, 870 obyvatel. Obec byla v roce 1930 elektrifikována. Již od 12. června 1960 se stala městskou čtvrtí Hlučína. Pozoruhodná je zdejší expozice československého opevnění před 2. světovou válkou.[5]

Ze vsi pochází německý klasicistní sochař Johannes Janda.