Dark Enlightenment

Dark Enlightenment (česky Temné osvícenství) nebo také novoreakční hnutí, někdy zkráceně NRx, je protidemokratická, protirovnostářská, reakční filozofie založená americkým softwarovým inženýrem a bloggerem Curtisem Yarvinem (který vystupuje pod pseudonymem „Mencius Moldbug“) a dále rozvíjená anglickým filozofem Nickem Landem. Filozofie obecně odmítá představu, že historie ukazuje nevyhnutelný pokrok směrem k větší svobodě a osvícení, který vrcholí v liberální demokracii a konstituční monarchii. Budoucnost vidí v návratu k tradičním společenským konstruktům a formám vlády, včetně absolutní monarchie a dalších archaických forem vedení, jako je například kameralismus.[1]

Historie

V letech 2007 a 2008 Curtis Yarvin pod pseudonymem Mencius Moldbug formuloval základy pozdějšího myšlení temného osvícení. Yarvinovy teorie byly rozpracovány a rozšířeny Nickem Landem, který ve své stejnojmenné eseji poprvé použil výraz Dark Enlightenment.[2] Termín se v pejorativním smyslu odkazuje na osvícení.[3][4]

V červenci 2010 vytvořil Arnold Kling působící na Cato Institute, termín neo-reactionaries (novoreakcionáři), který využil k popisu Yarvina a jeho následovníků.[3]

Vztah k alternativní pravici

Temné osvícenství je někdy považováno za součást alternativní pravice a má představovat teoretickou odnož tohoto hnutí.[5][6] Temné osvícenství byvá také někdy označováno za neofašistické hnutí a například profesor Benjamin Noys z univerzity v Chichesteru o něm mluví jako o „zrychlení kapitalismu směrem k fašistickému cíli“. Land zpochybňuje podobnost mezi svými myšlenkami a fašismem a tvrdí, že „fašismus je masové antikapitalistické hnutí“ zatímco on se domnívá, že by se „[kapitalistická] podniková moc měla stát hlavní vůdčí silou ve společnosti“.

James Kirchick pak uvádí, že „i když novoreakční myslitelé pohrdají masami a tvrdí, že pohrdají populismem a lidmi obecně, se zbytkem alt-right je spojuje jejich nesmlouvavě rasistický prvek, jejich sdílená misantropie a jejich odpor ke špatnému řízení společnosti vládnoucími elitami.“[7]

Andrew Jones v článku z roku 2019 tvrdí, že temné osvícení je „klíčem k pochopení politické ideologie alternativní pravice“.[8] „Použití teorie afektu, postmoderní kritiky moderny a zaměření na kritiku možností pravdivosti,“ poznamenává Jones, „jsou zásadní pro novoreakční hnutí (NRx) a to, co je odděluje od ostatních krajně pravicových teorií“. Jones navíc tvrdí, že od souvisejících krajně pravicových ideologií pracujících tradičně spíše s empirickým přístupem temné osvícenství odlišuje také jeho zaměření na estetiku, historii a filozofii.

Historik Joe Mulhall, který píše pro The Guardian, popsal Nicka Landa jako „propagátora velmi krajně pravicových myšlenek“.[9] Navzdory omezenému online publiku hnutí se Mulhall domnívá, že tato ideologie do alternativní pravice přivedla mnoho lidí a současně sloužila k ideologické konstituci tohoto politického směru.

Odkazy

Reference

  1. www.theatlantic.com. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Dostupné online.
  4. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné v archivu.
  5. qz.com. Dostupné online.
  6. Dostupné online.
  7. Dostupné online.
  8. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9783030187521.
  9. www.theguardian.com. Dostupné online. ISSN 0261-3077.

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dark Enlightenment na anglické Wikipedii.

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.