Daniel Papebroch
Daniel Papebroch, též Papenbroeck, Papebroc, (17. března 1628 – 28. června 1714) byl belgický jezuitský historik, tvůrce hagiografií.
Daniel Papebroch | |
---|---|
Daniel Papebroch (1680) | |
Narození | 17. března 1628 Antverpy |
Úmrtí | 28. června 1714 (ve věku 86 let) Antverpy |
Povolání | historik, hagiograf, spisovatel a kněz |
Nábož. vyznání | katolicismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakožto jeden z bollandistů, tedy jezuitů organizovaných okolo Jeana Bollanda, se zaměřoval na kritiku pramenů. V roce 1675 v druhém dílu hagiografické edice Acta sanctorum publikoval hyperkritickou stať Propylaenum antiquarium circa veri ac falsi discrimen in vetustis memmbranis, v které zpochybnil pravost nejstarších listin benediktinského kláštera Saint-Denis. V reakci na toto zpochybnění vydal benediktin Jean Mabillon dílo De re diplomatica libri sex (1681), v kterém naopak s největší pravděpodobností prokázal pravost těchto listin. Tento spor vešel do dějin jako bella diplomatica litteraria a dal vzniknout moderní diplomatice.[1]
Odkazy
Reference
- HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 3. vyd. Jinočany: H&H, 2002. ISBN 80-7319-004-4. S. 181.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Papebroch na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Papebrock v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daniel Papebroch