Daniel Folta

Folta hrál za 1. SC SSK Vítkovice (v první sezóně ještě jako 1. SC Ostrava) v nejvyšší české florbalové soutěži již od její první sezóny 1993/94.[2][3] V sezónách 1995/96 a 1996/97 získal s Vítkovicemi jejich první mistrovské tituly.

V roce 1997 Folta odešel do švýcarské National League A do týmu HC Rychenberg Winterthur. Po roce přestoupil na dvě sezóny do klubu Hornets Bulach. S týmem získal v nejvyšší švýcarské soutěži bronzovou medaili.[4]

V průběhu sezóny 1999/00 se vrátil do Vítkovic, se kterými získal třetí mistrovský titul. V klubu zůstal další tři sezóny.

V roce 2004 odešel znovu do Švýcarska, tentokrát do klubu Jona-Uznach, kde strávil čtyři roky a působil i jako asistent trenéra. Z klubu odešel po jeho sestupu do nižší soutěže.[5][6]

Na sezónu 2008/09 se opět vrátil do Vítkovic jako kapitán[5][6][7] a získal s nimi čtvrtý mistrovský titul, kdy v posledním zápase finálové série vstřelil rozhodující gól[8] (Folta tak byl u všech čtyřech prvních titulů Vítkovic). Byl vyhlášen florbalistou sezóny a nejužitečnějším hráčem ligy. Kvůli artróze kolena po sezóně ukončil hráčskou kariéru.[9]

V letech 2012 až 2015 byl trenérem mužského týmu Panthers Otrokovice.[10][11] V sezóně 2013/14 dovedl Otrokovice k jejich historicky nejlepšímu výsledku – do semifinále.[12]

Folta reprezentoval Česko na obou mistrovstvích Evropy, a mimo ročníku 2004 i na všech mistrovstvích světa až do roku 2008. Patří tak k hráčům s nejvyšším počet účastí.

Mistrovství Evropy v roce 1994 se zúčastnil v 17 letech. Byl tak na dlouho nejmladší český reprezentant v historii.[13] Až v roce 2017 ho překonal Filip Langer.

Mistrovství v roce 2004 se nezúčastnil kvůli problémům s kolenem a přišel tím o jediné české druhé místo.[14] Folta tedy nezískal s reprezentací žádnou medaili. Na šampionátu v roce 2006 byl kapitánem reprezentace.[15] Na svém posledním mistrovství v roce 2008 byl společně s Alešem Zálesným zvolen do All-Star týmu.[16][9]