Daniel E. Lieberman

Lieberman vystudoval Harvardovu univerzitu, kde získal titul Ph.D. Působil také na Rugers University a na Univerzitě George Washingtona. Od roku 2001 je profesorem na Harvardově univerzitě. Je členem týmu kurátorů na Peabody Museum of Archaeology and Ethnology a vede Skeletal Biology Laboratory na Harvardově univerzitě.[3]

Vědeckou kariéru zahájil studiem vývoje lidské hlavy, nyní se zaměřuje hlavně na vývoj lidské aktivity a na to, jak evoluční přístupy k aktivitám, jako je chůze nebo běh, mohou pomoci předcházet nemocem a léčit choroby pohybového aparátu.[1]

Lieberman se soustředí na výzkum vývoje lidského těla, zejména jeho pohybového aparátu. Ve výzkumu spojuje několik vědeckých oborů: paleontologii, anatomii a fyziologii. Pracuje v laboratoři i v terénu. Proslul zejména výzkumem evoluce lidské lokomoce (schopnost pohybu v prostoru pomocí svalové činnosti).[4]

Kniha „Příběh lidského těla: Evoluce, zdraví a nemoci“ vyšla česky v roce 2016. Lieberman v ní popisuje vývoj, jímž lidské tělo za miliony let prošlo, a vysvětluje, jak nesoulad mezi adaptací našich těl z doby kamenné a pokrokem moderní doby vede k paradoxu, kdy narůstá dlouhověkost i chronická nemocnost. Lieberman říká, že mnohé z chronických nemocí přetrvávají v důsledku „dysevoluce“, protože se léčí jen příznaky těchto chorob, nikoli důsledky. Navrhuje, abychom poznatky o evoluci využili k vytvoření zdravějšího prostředí.[5]