Další vzdělávání

• Druhá šance pro lidi, kteří z nějakého důvodu nezískali vzdělání podle svých potřeb nebo v určitém úseku svého života o toto vzdělání neměli zájem.
• Odborné vzdělávání a zvyšování kvalifikací a kompetencí – efektivnější postavení na trhu práce, prohloubení získané kvalifikace (dovedností a znalostí), pocit seberealizace a následné zkvalitnění sociálního postavení ve společnosti.
• Rozvoj schopností plnit sociální role v rodině, sociálním a občanském životě.
• Rozvoj kulturních a všeobecných znalostí nebo schopnosti trávit hodnotně volný čas.
• V mnoha společnostech se doplňuje individuální rozvoj se záměrem spojit jej se sociálním cítěním, solidaritou, sociální soudržností, výchovou k občanství[2].

Dalším vzděláváním dospělých se podrobně zabývá andragogika.

Formální další vzdělávání je legislativně ukotveno a probíhá zpravidla ve vzdělávacích institucích s předem daným vzdělávacím programem. Výstupem je nejen širší povědomí v daném oboru, ale také všeobecně uznávaný certifikát o absolvování takového vzdělávání.

Neformální další vzdělávání je celoživotní učení, které nevede k posunu na vzdělanostním žebříčku a rozšiřuje a ukotvuje vědomosti v dané oblasti zájmu. Jedná se například o umělecké, sportovní, politické či jiné aktivity. Toto vzdělávání je organizováno různými subjekty, jako jsou neziskové organizace, vzdělávací centra, profesní asociace, spolky, úřady práce apod.

Další vzdělávání lze také členit na profesní vzdělávání (rozvíjení znalostí a schopností vyžadovaných pro výkon určitého povolání), občanské vzdělávání (vede k všeobecnému přehledu o dění kolem nás - informální učení) a zájmové vzdělávání (volnočasové aktivity směřující k uspokojení osobních zájmů).[3]

Další vzdělávání může mít formu podnikového vzdělávání, které je organizované přímo zaměstnavatelem. Podnikové další vzdělávání zahrnuje zvyšování kvalifikace zaměstnanců, rekvalifikace nebo přípravu pracovníků na pozice ve firmě.[4]

Další vzdělávání může mít také podobu praktického zaučení se na určitou pozici, například prostřednictvím odborné praxe či stáže ve firmě nebo podniku. Tímto způsobem lze získat odborné kompetence, které může člověk využít při hledání nového zaměstnání.

Důležitým faktorem účasti v dalším vzdělávání je dosažený stupeň vzdělání. Vyšší míru účasti ve vzdělávání vykazovali dospělí lidé s vyšší úrovní vzdělání.

Další faktory:

• Ocenění profesní přípravy – možnost vyššího výdělku.
• Nabídka vzdělávacích aktivit.
• Finanční náklady.
• Vývoj na trhu práce.
• Sociální zázemí.

Mezi efektivní formu dalšího vzdělávání, kdy je možné dosáhnout praktického vzdělávání založeného na reálných požadavcích trhu, se řadí stáže ve firmách. Hlavním přínosem pro stážisty je získání praktických zkušeností a znalostí ve svém oboru, nových kontaktů a sebevědomí, čímž stážista zvýší svou konkurenceschopnost na trhu práce. Stáže ve firmách nepředstavují pro stážisty pouze investici do své vlastní budoucnosti, ale existuje také reálná šance pro získání nového zaměstnání přímo ve firmě. Poskytovatelé stáží (firmy) mají zase ojedinělou možnost vychovat si budoucí odborníky v oblasti, ve které podnikají.[5]

Stáže ve firmách, jako účinný nástroj dalšího profesního vzdělávání, mohou zejména řešit nedostatek praxe absolventů škol nebo eventuálně osob, např. nezaměstnaných, rodičů na/po rodičovské dovolené, atd., které se na trh práce vracejí po určité pauze, kdy byly bez stálého místa a situace v jejich oboru se za tu dobu změnila. Nabídky stáží od poskytovatelů je možné vyhledávat například v Národním katalogu stáží (www.narodnikatalogstazi.cz).

Oblasti dalšího vzdělávání se v České republice do roku 2019 věnoval[6] například Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Projektem, který se zaměřuje na poskytnutí stáží ve firmách studentům, je i Cesta pro mladé. Obdobným projektem pro dospělé je projekt s názvem Vzdělávání praxí.