DAR-6

Cvičné letadlo DAR-6 navrhl konstruktér ing. Cvetan Lazarov, který zaujal pozici po odešlém konstruktéru ing. Hermannu Winterovi zpět do Německa. Letoun vyrobila bulharská společnost DAR – Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna) z Božuriště nedaleko Sofie. Prototyp výrobního čísla 45 obdržel 19. ledna 1932 imatrikulační číslo LZ-BZL. Celkem byly v letech 1932–1934 vyrobeny 2 prototypy, ale letoun se nedostal do sériové výroby.[1]

DAR-6
Cvičný letoun DAR-6 I
Určenícvičný letoun
VýrobceDAR
ŠéfkonstruktérCvetan Lazarov
První let1932
UživatelBulharsko
Vyrobeno kusů2 prototypy
VariantyDAR-6 I, DAR-6 II
Další vývojDAR-6a, DAR-9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Tento letoun se zúčastnil soutěže na bulharský cvičný letoun, ale nebyl v soutěži vybrán, protože u letounu Caproni Ca.100 (Kaproni Bulgarski KB-1) vyráběném v bulharském Kanzalaku byly dosaženy výhodnější parametry. V roce 1934 byl dokončen druhý prototyp (v. č. 46), na kterém bylo provedeno několik konstrukčních změn.[2] Ale ani tento letoun nebyl tak kvalitní, aby byla objednána bulharským letectvem sériová výroba.

Letoun měl být používán pro pokračovací pilotní výcvik.[3]

DAR-6 II s motorem Walter Mars

Popis letounu

Letoun byl konvenční dvouplošník s pevným podvozkem. Dvoučlenná posádka, sedadla v tandemovém uspořádání s otevřenými kokpity. Trup byl příhradové konstrukce svařované z ocelových trubek a byl v přední a horní části (ve výšce kokpitů) zakryt duralovým plechem a na ostatních površích plátnem. Křídla dřevěné konstrukce byla pokryta plátnem. Horní křídlo se skládalo ze dvou polovin připevněných k trupu. Horní křídlo bylo rozměrově shodné s dolním křídlem, což umožňovalo jejich zaměnitelnost. Klasický podvozek se dvěma široce rozloženými hlavními koly a kovovou ocasní ostruhou.

Byl poháněn hvězdicovými motory Walter. Každý z prototypů měl jiný motor. První prototyp měl Walter Vega, což měla být verze pro základní výcvik. Druhý prototyp (pokročilá tréninková verze) byl vybaven motorem Walter Mars 107/110 kW (145/150 k) s prstencovým krytem motoru Townend a s dvoulistou dřevěnou vrtulí pevného stoupání.[4] Tato varianta měla kapotované vzpěry a přepracovaný dělený podvozek. V literatuře je tento typ označován jako DAR-6 II popřípadě jako jako DAR 6a.[5]

Uživatelé

Specifikace

Data dle[1][5]

Technické údaje
  • Posádka: 2 (pilot a žák)
  • Rozpětí: 9,05 m
  • Délka: 6,85 m (DAR-6 I), 6,65 m (DAR-6 II)
  • Výška: 2,85 m
  • Celková nosná plocha: 19,30 m2
  • Prázdná hmotnost: 510  kg
  • Max. vzletová hmotnost: 770  kg
  • Pohonná jednotka (typ DAR-6 I): vzduchem chlazený pětiválcový hvězdicový motor Walter Vega
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 62,5 kW (85 k) při 1750 ot/min
    • vzletový: 66,2 kW (90 k) při 1800 ot/min
  • Pohonná jednotka (typ DAR-6 II): vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 107 kW (145 k) při 1750 ot/min
    • vzletový: 110 kW (150 k) při 1800 ot/min
  • Spotřeba paliva: 225–230 g·h−1·k−1 / 306–313 g·h−1·kW−1
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule

Výkony
  • Maximální rychlost: 155 km/h (DAR-6 I), 180 km/h (DAR-6 II)
  • Dolet: 450 km (DAR-6 I), 715 km (DAR-6 II)
  • Dostup: 3 700 m (DAR-6 I), 4 200 m (DAR-6 II)
  • Stoupavost: 2,2 m/s (DAR-6 I), 3,5 m/s (DAR-6 II)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DAR 6 na anglické Wikipedii.

  1. Samolot szkolno-treningowy DAR-6 [online]. DWS-XIP Druga Wojna Światowa [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
  2. Civil Aircraft Register - Bulgaria, Part 2 [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
  3. BLÁHA, J.B. Úspěch leteckých motorů Walter v zahraničním letectví. Letectví. Únor 1936, roč. XVI. (1936), čís. 2, s. 64–65. Dostupné online.
  4. Bulgarian Air Force – Aircraft Types] (typy a imatrikulace bulharských letadel) [online]. aeroflight.co.uk [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
  5. The Illustrated Encyclopedia of Aircraft, (Part Work 1982-1985), Orbis Publishing, Page 1295

Literatura
  • (bulharsky) BORISLAVOV, Ivan, RUMEN, Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219 ISBN 954-8163-57-8
  • (anglicky) Air Enthusiast No.94 July/August 2001 pp18-30
  • (anglicky) Insignia Issue 9 August 1998 pp26-31
  • (anglicky) Insignia Issue 10 November 1998 pp64-67
  • (anglicky) Air Power of the Kingdom of Bulgaria Part III

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.