Džund al-Aksá

Džund al-Aksá (arabsky: جند الأقصى‎, doslova: Vojáci mešity al-Aksá) byla syrská islamistická povstalecká skupina, účastnící se tamní občanské války. Skupina dříve též známá pod názvem Sarayat Al-Quds byla založena jako "podjenotka" fronty an-Nusrá. Za jejího zakladatele se považuje Abu Abdul 'Aziz al-Qatari. Skupina se později stala nezávislou po tom, co se názorově rozešla s Frontou an-Nusrá.[1] V roce 2014 se skupina údajně skládala hlavně ze zahraničních bojovníků.[2] Do konce tohoto roku se (vinou dezercí z jiných skupin), ale stali majoritou Syřané. Džund al-Aksá je součástí Aliance Muhadžirin wa-Ansar.[3] 23. října 2015 opustila alianci Armáda dobytí.[4] 17. února 400 bojovníků a velitelů dezertovalo na stranu Fronty an-Nusrá.[5][6] V roce 2016 došlo k bojům mezi Džund al-Aksá a Ahrár aš-Šám, které vyústily porážkou Džund al-Aksá a následným znovu sjednocením s Džabhat fatah al-Šám (dříve Fronta al-nusrá). V únoru 2017 se skupina znovu osamostatnila a napadla Svobodnou Syrskou armádu v severní části guvernorátu Hamá. Na stranu Svobodné syrské armády se přidaly Ahrar aš-Šám a později i Tahrír aš-Šám (koalice, jejíž současí je Džabhat Fatah aš-Šám). Po četných porážkách v intenzivních bojích proti přesile ostatních militantních organizací skupina ukončila samostatnou činnost a vstoupila do řad svého spojence, Islámského státu.

جند الأقصى
Účast na občanské válce v Sýrii
Základní info
Aktivní konec roku 2014-22. únor 2017
Transformace Islámský stát
Operační 
území
Sýrie
Ideologie Salafismus
Velitel Abu Dhar al-Najdi al-Harethi
Částí  Islámský stát
Spojenci Džabhat Fatah aš-Šám(do roku 2017), Islámský stát
Oponenti Syrské ozbrojené síly, Svobodná syrská armáda,Ahrar aš-Šám (od října 2016), Džabhat Fatah aš-Šám (od roku 2017

Reference

  1. The Huffington Post UK [online]. The Huffington Post UK [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
  2. From Chechnya To Syria [online]. From Chechnya To Syria [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. LUND, Aron. Carnegie Endowment for International Peace [online]. Carnegie Endowment for International Peace [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
  4. The Long War Journal [online]. The Long War Journal [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
  5. The Long War Journal [online]. The Long War Journal [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
  6. Twitter [online]. Twitter [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.